Plechové střechy mají ostré hrany Přes zraněné paty ještě se dalo jít sbírat slova a stránky naději do papíru a sem tam slzy
Uprostřed se ale něco zlomilo Dveře ve veřejích vyviklané nacvičovaly pilně Žalmy bezmocné budoucnosti a vítr se nechtěl nechat utišit Jen ta tvrdohlavost nutila dál držet krok a smála se ješitnosti Láska ? klečela v koutě Někdo se narodil o pár let dřív a tak měl důvod slavit smát se mi Za úplňku byla pole nejkrásnější tišila prázdno uvnitř když tóny přestaly znít čistě Změnily se v křik ozvěny osamělých kroků na asfaltu týraly Cesty unavily alespoň Slova se učila manýrám dospělých Nosila druhou tvář Přes všechny odchody zůstali jsme - Barevné listy v pádu
|