Dvě kostky ledu
Praskají zlatavou řekou
Více než otázka bytí či nebytí
Tíží mou hlavu to proradné pití
Oponou slz ani jitro nepronikne
Svírám chtíčem ledovou sklenku
Upíjím a padám níž, níž,
až na dno
Ještě jeden lok?
Není to pak už jedno...
A zase usínám v lepenkové krabici
Bezdomovec po luxusu se pachtící.