Dílo #8573
Autor:Net
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.08.2004 16:00
Počet návštěv:863
Počet názorů:2
Hodnocení:1

Prolog
chce se mi takhle umřít....
Z letního odpoledne
vánek rozjařeně čechrá mi vlasy
modrá stuha vlaje v jeho tónu
žlutá slunečnice vkvetla do své krásy
v dáli povykuje slabá ozvěna hromu

skála pode mnou své polibky mi vrývá,
ostrá, nevyzpytatelná, své nebezpečí skrývá,

pramínek krve mezi prsty zvolna putuje,
dívám se na něj, závoj slz mi líce lemuje,
v pozdním odpoledni krásného léta
v hlavě uvízla mi podivuhodná věta
měla jsem v úmyslu trochu se projít
kochat se přírodou, vodou se brodit,
na místo toho však kroky mé vedou
na útes vysoký hříchy mě svedou.


Na konci útesu nebe je blankytné,
v dlani mám penízek jako zpropitné,
pro staříka Charóna co mě očekává,
ze všech těch pocitů třeští mi hlava,

Vidím jak šeptáš mi něžně do uší,
ve chvíli kdy vlastně nikdo nic netuší,
odrazím se a skočím,
na ostré skále zoufale končím....



Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Net', 11.08.2004 16:04.

Názory čtenářů
11.08.2004 17:37
Albireo
Některé rýmy jsou hodně slabé, kazí celkový dojem.
11.08.2004 23:44
Jan Urban
Líbí se mi. Vítej zde.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)