Ráno mi na okno usedl havran,

Slunce se lesklo mu na temné šíji,

Hodiny na stěně tichounce bijí

Vzal jsem si tužku a taky papír,

Ve snaze najít v tom nějakou útěchu,

Zmačkal jsem najednou tenhleten papír,

Bylo mi smutno a taky do breku

Z hrobu chtěl vidět jsem vrcholky domů,

Barevné kštice podzimních stromů,

Pozdravit ptáky na cestě na sever,

Tak mi to Bože všechno teď neseber,

Poslals mi havrana jako zlé znamení,

Seděl si na okně tak strašně tiše,

Vidouc v něm ,omámen, smrtelné znamení,

Skončila havranu vidlička v břiše.

Co mi teď uděláš,

A čím mě potrestáš,

To je mi Bože teď naprosto fuk,

Stejně pak pokaždý koukám jak puk

Ty chceš bejt bílej a strašně hodnej,

Já chci bejt debil nemotornej,

Ty dáváš lásku, krásu a štěstí,

Ja ti dám Pánbíčku přes hubu pěstí!

Nech mě žít život jen podle sebe,

Jinak Tě pošlu snad do prdele...