Utíkáš, větve mě šlehají do očí, cítím, jak rány pálí, neotáčím se. Jen třepotání tvých vlasů mě vede vpřed. Natuhuju ruku, ostrá rána na zápěstí, pramínek krve vyráží kupředu, už Tě vidím. Jsi stejně půvabná a elegantní i když běžíš. Slyším tvůj dech, cítím tvé teplo, už jsem skoro u Tebe, marně však znovu natuhuju ruku ve snaze zachytit pramen tvých hedvábných vln. Vine se přede mnou a klouže mi z prstů... Přimhouřím oči a probíhám trnitými keři, mé tělo je poseté rudými šrámy a krvácí, nevnímám to, vidím jen tvůj obrys, někde v dáli Tě tuším... věděl jsem, že to uděláš, že utečeš, věděl jsem kdy a kam, věděl jsem to, když jsem se na Tebe díval a ty jsi v tom vraku tak něžně spala....