Dílo #9291 |
Autor: | Jan Urban |
Datum publikace: | 04.09.2004 11:35 |
Počet návštěv: | 538 |
Počet názorů: | 2 |
Hodnocení: | |
Prolog |
Bajka z dob, kdy byl ještě Tuzex. |
|
Páření hadů |
Když za poledne slunce září na mýtinách se hadi páří.
Velcí malí klikatí vypasení břichatí po sobě se těly vinou s jedovatou v zubu slinou.
Náhle je však po sexu když ježek v botách z Tuzexu dupe si to k mýtině kde hadi teď již nevinně prchají v úděsném strachu po cestičkách plných prachu.
Do jednoho všichni zdrhli na pasece ježek zvrhlý nadává na krutý hlad na hady které nedopad.
Díky botám z Tuzexu co vyplašily od sexu po sobě lezoucí hady chcípnul mlsný ježek hlady.
Z toho plyne poučení které může radu dát: "Po mýtinách choď vždy bosý a hlavně se snaž nedupat"! |
|
Názory čtenářů |
04.09.2004 12:43
Albireo
|
Tentokrát nic moc. Vadí mi, že sloky mají rozdílné formální rámce a neuspořádaný rytmus. Třeba ve 4. sloce by bylo rytmicky lepší na hady jež nedopad. |
04.09.2004 12:43
Zamračený_mnich
|
Nu, proč ne, taková odlehčující... :) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|