Dílo #17583
Autor:Jan Urban
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.06.2005 11:59
Počet návštěv:1290
Počet názorů:10
Hodnocení:8

Když vymizí i stín

Chladný led

rosí sklenice drinků líných veder

jen v pocitu nudy

že ztuhnou rty

na opálených tvářích

které se budou míjet

s lhostejností mračných úsměvů

omámených

dechem kakostů.

 

Slunce dál praží

do hlav odkrytých

v touze

vymámit výkřik horečný

z úžehu vybledlé modře denní

ve které pálí

prsteny snubní

aby svým leskem

vyhubily stín.

 

Epilog
Když vymizí i stín

Názory čtenářů
23.06.2005 12:16
majusa
Slunce dál praží

do hlav odkrytých

v touze

vymámit výkřik horečný

z úžehu vybledlé modře denní

ve které pálí

prsteny snubní

aby svým leskem

vyhubily stín.
*******
23.06.2005 13:32
Seregil
Parádní...*t
23.06.2005 13:40
kalais
připomíná mi to Hardyho:)....teď jsem na něm závislá...

ta krajina nemá jméno
:)
23.06.2005 14:20
Jeff Logos
tak to hle je moje "káva", mistrnné, tip
23.06.2005 15:01
Hel
*
23.06.2005 15:15
romi
ano ano....působí, jak asi působit má...
povedená *
23.06.2005 22:20
Faun
Pro mě je to nějak archaické. Tenhle styl mně nepoznamenal. Každý to máme jinak. Jsem jinde.
23.06.2005 23:59
Rendy Brendson
..jo, tak to je jiná káva (od té poslední), tohle je i můj šálek théé a ten jsem zapil vodkou s martini protřepaným, nemýchaným.
24.06.2005 16:24
marťánek paní Koutné
mně chutná *

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)