Dílo #10492
Autor:Jan Urban
Druh:<žádný>
Kategorie:Jiné/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:13.10.2004 12:17
Počet návštěv:701
Počet názorů:5
Hodnocení:5

Myšlenky
Když se člověk propadne do lásky
někdy mu zasyčí svítiplyn.
Bez duše chodí
jak loutka s provázky
pomalu se tratí jeho stín.

Já si hraju
škrtám a zhasínám zápalky
když chci mít tmu a nebo bílý den
spálené prsty i zvadlé trvalky.
Kam jsem se propadl jen?

Černá kočka šla v noci
za mnou černou tmou
mňoukala notou mňoukavou.
Pak zmlkla, vše zdálo se mi titěrné
jenom to ticho
to ticho bylo příšerné.

Názory čtenářů
13.10.2004 13:14
majusa
Je to dobré ale na Teba sa mi to zdá nejaké jednoduché aj rým je taký prostý...ale za myšlienku *
13.10.2004 17:11
hajka
Mám radši prostší věci, pokud nejsou hloupé a tahle není TIP
13.10.2004 20:25
Baky
ja si taky otipuju, libi se mi!
14.10.2004 14:23
Lu_Po

trvalky byly moc fajn

14.10.2004 14:34
aldebaran
Dobrá báseň. Ze života. *

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)