Dílo #2751
Autor:Deith
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.01.2004 15:22
Počet návštěv:1913
Počet názorů:7
Hodnocení:5
Patří do archívu:<Soukromý> danuwaanalihi: ...,
<Soukromý> yenn: Trésor

Prolog
Z archivu.. do archivu... :)
Deset

To bylo jen pár vteřín,
letmý pohled, "Já" neviděl jsem víc.
Za mne toužilo mé srdce.
Neboť "já" tehdy ještě nechtěl nic.

Ni
Tak to bylo pár nocí,
a trocha vzpomínání,
něco co nesázel jsem vyrostlo v mém domě,
"já" přemýšlel zda roste to tu pro mně,
a začal myslet na "ní".
Modlil se, čaroval...
Než na mně přišlo spaní.

San
A Přišel sen a ráno pak
z bíleho mraku jako blesk,
selhala paměť, zbloudil zrak,
společně přišel první stesk.
a s ním nabídl mi osud plný ochoty
laskavé první polopošeptané "Ty".

Ši
Ráno to zemřelo v autobuse.
Na předávkování živou přítomností.
(Jak je možné potkat tolik krásy
v tak krátkém čase ?)
Představa zhroutila se.
"Já" nadával si bděle zpoza toho krachu,
znechucen zaujetím z každého zrnka prachu.
Tleskal jednou rukou...
Ale nebyl to konec,
a protože mluvit o smrti
v ulicích Tokya se nesluší,
mohu dodat
Yon
Příběh žije. Bije zvon. [NehluŠí...]
(Cantar por caminos que tienen corazon.)

Go
Záhada nad záhady.
Jednou to tu je, pak to zmizí,
nejdřív blízké, pak vzdálené a cizí,
a navíc zjevila se "Theoria" Můza.
Usmála se, z šatů jejích sklouzla zlatá spona.
Napsala mi na zeď rozdíl mezi "Ty" a "Ona".

Roku
Tak se potácím a hážu do vod kameny,
, jako "ona" je totiž láska bez ceny.
Toužím po "Ty" a krmím se vlastní krví.
Nebudu tu tak poslední, nebyl ani prvý.

Šiči
Tak to už by mělo být o Tobě.
Princezno v šatech z černobýlu,
dvořím se ti v tanci v druhé osobě,
a na slova už nemám sílu.

Hači
Když Tvá chodidla hladí nefrity,
když se svýma očima dotýkáš mých očí,
topím se v tom nepolapitelném "Ty",
prostě NEjsem. Není. Nebyl. Ničím.
Ale jsi to "ty" ?

Kjů
"Ty" nejsi "ona". A "ona" není "ty".
Přestože má tvé oči, tvoje rty,
nemá tvůj hlas, protože obraz mlčí,
ani tvou duši, ani tvá slova,
"ty" totiž žiješ, mrtvá je "ona".
Však mrtvá v Homérském stylu,
nezrozena, neumírá, věčná i
bez daktylu.

Džů
To bylo pár hodin,
už dávno s jinou, dávno v jiném čase,
smích i strach, i nejistota v hlase.
"Ona" bylo v srdci dávno zákázané téma,
a skrz "ty" byla v podstatě na světě jedna žena.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Deith', 23.01.2004 15:30.

Názory čtenářů
23.01.2004 16:14
Merle
ech, filosofický traktát dohromady s deníkem ve verších... to je úplné multižánrové dílo bratře barde :))
ale na dobrou báseň je moc dlouhé... ale rozumím
28.01.2004 08:10
Yvette
konečne rozumím i JÁ *
díky bráško
15.02.2004 21:47
yenn
!!!
Tohle je skvele.
*

A ocenuji odvahu psat o tak prvotnim tematu pri vedomi nedokonalosti slov.
01.03.2004 19:42
Deith
Slova asi jsou nedokonala... jeste, ze to je vlastne naprosto v poradku. Jsem rad, ze se ti libi. Napsat ji nebylo tak tezke, presvedcit se, ze neni tak uplne spatna, bylo tezsi. Ta odvaha byla samozrejme v sebeobrane...
06.03.2004 15:22
Erendis
není špatná...vůbec není špatná...vlastně je nádherná...*moc
21.11.2004 21:35
Atalanta
Viz predesli.
14.01.2005 14:48
Okeya
Nektere pasaze mne dostaly **

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)