Prolog |
Někdy v dubnu, nebo v květnu při čekání na vlak |
|
Devět minut |
Ještě děvět minut... zbývá do úderu, devět minut než kola železná, devět minut než píseň ... z dna, probudí chaotiku nezkulím se do klubíčka. Věřím. Paraboly utlumené smíchem, lakovanésloupy po nárožích hliněných domů, lpět že mám já nejsem ne to karamabol pána bez lesů na lovu ztratil se zlatého jelena štval koně do bolesti... zemdlení barvu má polních květů co porostou na polích po té co člověk zorá je na posledy.
Kameny a šílená parodie krákoravých smyslů vede tě za ruku jako chlapce do nesmyslu ba to jest ten, který chtěl živořit ve stínu a světlo spálilo mu víčka očí. Děsem. Ne. Ne nudou. Ne strachem. Ničí(m) ?
Každou chvíli. |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Deith', 29.06.2005 22:59.
Názory čtenářů |
30.06.2005 09:13
Bix
|
Ničí(m) ?
Každou chvíli.
Si. |
30.06.2005 11:23
Merle
|
on je pánem všech, všech much
tak netluč hlavou do skla, a radši si sedni
ona je tvým osudem
mucholapka ;) |
30.06.2005 15:09
Yvette
|
devatero vdechů
plná plíce
a strach že znovu nevdechneme
v tu chvíli dané
pro okamih
však příjdou nové
a v polích seté vlčí máky
zas budou za uchem
|
30.06.2005 15:38
Bix
|
v tebe maky vnútri kvitnú
polia už sú zorané
dotykom rúk
z toho maku oslepneš
a najjasnejšie
uvidíš |
07.07.2005 12:05
Deith
|
Jj ... |
07.07.2005 13:55
Mistle_
|
* |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|