| Prolog |
|---|
|
| O princeznách, ptakopyscích a jiné havěti aneb štěstí není žádná zlatá moucha |
"Ach jo, já jsem tak nešťastná!" vzdychla Adélka, hledíc do zrcadla. Jenže Adélka, krásné plavovlasé děvče s očima zelenějšíma než mizící deštné pralesy, byla původu urozeného, a proto ani to zrcadlo nebylo jen pouhým kusem skla. Proto kdesi v dálce, usazená naproti krbu, na jehož římse stálo identické dvojče zrcadla, které vlastnila Adélka, si v téměř tu samou chvíli povzdechla i jedna unavená víla. "Ona je zase nešťastná," oznámila svojí velké černé kočce se schopností měnit se neočekávaně ve strakapouda. Ona víla byla totiž Adélčina kmotřička a jejím hlavním úkolem, tedy kromě vzdychání a pletení, bylo postarat se, aby Adélčin příběh skončil oním notoricky známým "A ŽILI ŠTASTNĚ AŽ DO SMRTI".
Vzdychla tedy ještě jednou, odložila rozpletený svetr s otvory pro křídla a s odhodlaným výrazem ve tváři a bolestí v pravém koleni vstala. V tom samém okamžiku už stála v pokoji princezny Adélky. (Z toho je vidět, že pan Albert Einstein nebyl urozeného původu a tudíž neměl svoji kmotřičku vílu, protože jinak by věděl, že existují věci rychlejší než světlo).
"Jsem hrozně nešťastná," zopakovala princezna, tentokrát už přímo kmotřičce víle. "Právě jsem se dozvěděla," stěžovala si Adélka rozčileně, "že si na konci téhle pohádky vezmu Béďu." Její krásná tvář působila v tom okamžiku dojmem rozšlápnutého pomeranče. Ale krásně rozšlápnutého pomeranče. Kmotřička víla se zamračila. "Na konci budeš mít víc štěstí, než budeš schopná sama zvládnout. A budeš ještě ráda, že si budeš moci Béďu vzít."
Béďa kydal hnůj. Nikdo snad nikdy neviděl, že by dělal něco jiného, snad kromě toho, že občas seděl v hospodě nad svým pivem. Neexistoval nikdo, kdo by kydal hnůj nebo seděl nad pivem tak jako Béďa. Jenže kydání hnoje není zrovna vlastnost, kterou obdivují mladé plavovlasé dívky. Proto není těžké pochopit slzy v Adélčiných očích při zjištění, že s tím víla kmotřička nehodlá nic udělat.
V tu chvíli se na parapet ladně snesl strakapoud oznámit kmotřičce víle, že se jí připaluje oběd. Oslovená, která mezitím seznala, že se vše vyvíjí podle jejího plánu a že pláč uvolňuje stres a napětí, provedla opětovné vyvrácení teorie pana Einsteina a zmizela.
Adélka rozzlobeně dupla střevíčkem, ale akorát si ulomila podpatek. Dále pak upadla do zachmuřené nálady a osopovala se na každého, kdo začínal písmenkem b. (Kam poslala svoji babičku a bagristu Benjamína radši ani nebudeme zmiňovat).
Pak ale přišel zlomový okamžik a do děje se vmísil zcela neočekávaný element. Do pohádky zabloudil z jakési encyklopedie ptakopysk. Živil se pouze rozinkami a jeho rodiče mu říkali Štěstí.
V ten okamžik princeznu omrzela její ne příliš příjemná nálada. Prohlásila, že ten ptakopysk je jen a jen její, což se ovšem trochu přepočítala, protože ten ptakopysk, jménem Štěstí, rozhodně nebyl na to, aby byl něčí. Navíc to byl hrozně nevychovaný a nezpůsobný ptakopysk.
Ač rozinkožravý, rozkousal polovinu skleníkových rostlin a dvě židle. Potom rozbil vzácnou vázu a na portrét pratety z třetího kolena rozlil mléko. Byl hned tady a hned zase tam. Nikdo nebyl schopen říct, jestli je vlastně jenom jeden, nebo celé stádo. Princezně z něj za chvíli šla hlava kolem. A jak tak šla kolem hospody, řekla si, že si aspoň na chvilku sedne a promyslí si, co dál.
Promýšlení spočívalo zhruba v tom, že si po první skleničce postěžovala hospodskému a po dalších třech celé hospodě.
V tu chvíli se ukázalo, že Béďa, kydaje hnůj či sedě nad pivem, má spoustu času přemýšlet. A taky, že to rozhodně nezanedbal a vymyslel novou převratnou teorii, jak zkrotit a následně ochočit ptakopysky.
Princezna Adélka mu padla okolo krku. Potom se odebrali na královský zámek, kde ptakopysk mezitím k smrti vyděsil šaška a rozsypal po podlaze trůnního sálu jasně zelené korálky. Ale stačil jediný pohled na Béďu a bylo jasno. S Béďou, hop skok do hospody, kde dostal napít piva a hned byl poslušnější než pes, který ví, že se mu chystá žrádlo.
Princezna Adélka, vidouc, že Béďa je opravdu ten jediný, kdo jí může dát to pravé a klidné Štěstí, vzala si ho do svých služeb jako osobního krotitele svého osobního ptakopyska. (A vrchního kydače hnoje).
A někteří žili šťastně až do smrti. Třeba ten ptakopysk to nestihl a umřel dřív.
A kmotřička víla, která dopletla už druhý svetr, seděla ve svém houpacím křesle a pobaveně se usmívala. Rozhodně se totiž o ní nedá říct, že by neměla smysl pro humor. |
|
Počet úprav: 5, naposledy upravil(a) 'Erendis', 13.05.2004 17:08.
| Názory čtenářů |
13.05.2004 09:19
 Merle
|
:)))))))))))))))) |
13.05.2004 12:50
 Wopi 
|
:) |
13.05.2004 13:27
Hester
|
moc pěkný :-) Albert mě dostal :-))) ***
akorát tam máš mraky překlepů. |
13.05.2004 13:39
 johanna
|
no humor tomu nechybí, ale těch chyb !!! napsané to sice atky není nic moc ale jinak s příjemnou špetkou ironie :) prima pohádka (ale jen pro dospělé :))) |
13.05.2004 14:53
Pavla
|
Čoveče, těch překlepů je tam víc než dost, není to náááhodou psáno pod vlivem onoho v pohádce zmiňovaného moku??? :) |
13.05.2004 15:26
fungus2
|
Velmi vtipné. TIP |
13.05.2004 17:01
Erendis
|
Pavla, Hester, johanna:
Ne, bylo to přepisováno pod vlivem neúprosného času. Přepisovala jsem to dnes ráno před odchodem do školy, protože jsem to musela vrátit...neměla jsem čas to zkontrolovat a opravit...což samozřejmě udělám...:-) |
13.05.2004 18:36
Deith
|
:D |
13.05.2004 18:55
Hester
|
jak vrátit? |
13.05.2004 19:07
skleboun
|
:)) * |
13.05.2004 19:08
skleboun
|
jinak jeste upozornuji ty, kteri podotykali, ze je to pohadka jen pro dospele - to taky MELA BYT pohadka pro dospele :)) to bylo urceny uz primo v zadani :)) takze je aspon videt, ze zamer se zdaril :) |
13.05.2004 22:15
Erendis
|
Hester: je to školní slohovka jak naznačuje sbírka do které to patří. Naše školní slohovky zůstávají naší profesorce...můžem si je půjčit, ale musíme je vrátit... |
14.05.2004 18:27
Albireo
|
Erendis, kdybys byla s námi na Liteře ještě před jejím vznikem a napsalo tohle tehdy, rozhodně bych byl hlasoval pro kategorii "Díla pro ptakopysky".
Tohle do ní přece patří: :-) A někteří žili šťastně až do smrti. Třeba ten ptakopysk to nestihl a umřel dřív.
Bez tipu neodejdu. |
16.05.2004 13:33
Gekon
|
pěkné :o) |
17.05.2004 17:33
 Humble
|
Moje krevní skupina :o))))* |
17.05.2004 19:23
Johanka
|
:)))) moc fajn, podivnou cestou jsem se sem dostala:))) ***** |
17.05.2004 22:22
Wopi
|
Jo, tak to právě na světě je, cesty se objevují záhadným způsobem :) |
22.05.2004 23:12
hajka
|
:o))) |
15.09.2005 11:15
sharel
|
*** |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|