| Dílo #19259 |
|---|
| Autor: | sharel |
| Datum publikace: | 25.08.2005 09:20 |
| Počet návštěv: | 1066 |
| Počet názorů: | 4 |
| Hodnocení: | 2 |
| Prolog |
|---|
Zkouším psát, ale myšlenky mi víří hlavou asi tak jako hejno slepých ptáků.
Děkuju, Ludvíku, za ten obrat. |
|
| Safír |
Skládáš se v safír mojich snů.
Ladně.
Odrážíš modrou ozvěnu
kliček na kapesníku
naší budoucnosti.
Lámeš to zlé
a posíláš do rubínových
hlubin minula.
Pramínkem vlasů roztříšti
modrý led safíru a ostré kapky mi ukryj do dlaní.
Roztají. A přijde svítání. |
|
| Epilog |
Až otevřeš ráno oči, uvidíš, ne všechny střepy rozthnou mou kůži. |
|
| Názory čtenářů |
25.08.2005 10:12
 pasažér
|
Velmi křehké, plné dobrých myšlenek. Vytváří si svůj vlastní svět, což ostatně dělá každá báseň - některá ovšem méně a jiná zase více. Tahle patří mezi ty druhé |
25.08.2005 22:42
lumík
|
Znovu ? A přijde mi to ještě hezčí :o) |
25.08.2005 22:57
Mistle_
|
********* |
26.10.2005 12:06
Zamračený_mnich
|
Nu, nic moc. Chybí tomu nápad, něco koření, taky verše a... Zamračený mnich |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|