Rozhlédni se svátosti,
Poryv vetru ho snáší k zemi,
Ten sník do noci vyhozený,
Je protestem radosti,
Zdálo se mi že tančím,
Za svitu stovky zlatých svící,
Na čerstvé zeleni,
Jak všude kolem stojí bdící,
A já mezi nimi kráčím,
Se srdcem v plameni.
Chtěla jsem se probudit,
Ale nešlo to, rvali mi vlasy a drtili čest,
A mou krví mi na zdraví připili,
Ach jaká ironie,
Nemohla jsem se donutit,
Zatnout ruku v pěst,
Ach krev je vůní boje.