mimochodem, jsi dost omezenej svou potřebou a touhou pochopit.

proto ti většina textů na všemožnejch servrech připadá blbá.

k té neideálnosti - všimni si, že jsem nenpsal nesprávnosti - jednoduchý příklad: "až budeš, zkrvežive, bez trenýrek, našroubuju do tebe svého raťafáka"... Do tě by to sice taky šlo, ale nebylo by to ideální. :o)

ahoj filipe, copak ty opravdu nepoznáš, že tohle je zrovna případ velmi velmi senzuálního zachycení myšlenek, co stálo za to zachytit, co stálo za to napsat. jo, tahle báseň si nehraje na žádné nadpozemské pochopení vesmíru, právě, že je živá, konkrétní, křehká, tolik toho dokáže člověku asiciovat na tak malém prostoru -vždyť jenom první řádek: "na ptačí kost si pískám" -to je obrovsky působivá představa při který se tají dech. a přitom tolik obraznosti, přesné obraznosti, tak opatrně a citlivě volené vyjádření, pro mě je to víc než nejtrefnější popis děje, na konci ten zachycená nutnost, pocit, že musím něco udělat, že bych měla něco říct, že je třeba ---utopit léto.