Dílo #14292
Autor:Tiky
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:05.03.2005 15:37
Počet návštěv:1202
Počet názorů:3
Hodnocení:4

Krajino prázdná...
Od slunovratu
písně probouzení
vrstvíme na zdi citadel
abychom zase
když dojde na tu chvíli
koukali na vlastní ruce

Přiostřené kolíky
posledních mrazů
závěje vytloukají
a v sadu
od stromu ke stromu
jen ticho ptačích stop

My uvnitř strneme
překrytí úrodou
vlastních zbytností
však na to důležité
se jako vždy
skládá tam venku

Krajino prázdná našich dlaní
když hradby uvnitř
silnější než zvenku
nedojde nikdy na stýskání

Názory čtenářů
11.04.2005 16:52
Hester
ta se mi moc líbí - zvlášť závěr ***
14.04.2005 00:19
Smykač
Hmm, povedená*
19.04.2005 12:30
Rowenna
škoda, že tak přehlížena

kvalitní poezie

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)