Od mala, mám-li se soustředit… mi to nejde

Sedím

v zasedací místnosti

v nedopnuté košili

myšlenky levitují nad mraky a

křičí v prázdno

hlasy nadlidí do uší se tlačí

nemám co říct

nevím jakou řečí

Mlčím

vertikální plátové rolety se zatahují automaticky

projektor tvoříc hranaté slunce

hučí

zraky se svírají v

český profil čínského králíka

Procitám

v parku zelených myšlenek

vůně květin, té lidské svobody s

babičkou za zády

a její kočkou Bety

Menším

menším se mžikem k

velikost knoflíku své košile

jak nahý prcíček

vylézám z bavlněného rukávu a pěji

Znehybním

sevřen v rudém lotosovém

květu za půlky pestíkem

Teď babo raď!

cokoli říct, musím promluvit

babička mlčí, Bety přede

Mluvím

„I understand, but…hmm …I think about….“