| Dílo #12759 |
|---|
| Autor: | Stanley |
| Datum publikace: | 07.01.2005 07:47 |
| Počet návštěv: | 796 |
| Počet názorů: | 5 |
| Hodnocení: | 6 |
| Snažíme se ospravedlnit |
|---|
| Snažíme se ospravedlnit svoji existenci, tma a světlo jsou hranice, zanešeni ke břehům neznámé země, hvězdná noc na hřbetech vln, schody na kraji rudého lesa marně odolávájí nájezdům krvelačných rostlin, v každé prasklině čekají na déšť, černé sochy s tvojí tváří nám kynou na pozdrav, hlasy těl, pomalu stoupají ke zlomené klenbě, louče v očích, nemyslící, dravá, varhany v katedrále, kapky potu vsakující se do kamene, extáze tance, stíny na zdech vdechují teplý lepkavý vzduch, který se chvěje nad cestou. FONTÁNA vystřikuje radost a strach. číhá na mostě, pomalu sklouzávám, ticho. ve předu naznačuje úspěch, černý led ve tvé dlani taje, roztéká se po předloktí, střep skrytý v tvojí dlani. malí andělíčci s dementním výrazem jsou naši věční svědci, tenhle ten stav docela dobře známe, vyvěrá přímo z nás... |
|
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Stanley', 10.05.2005 14:25.
| Názory čtenářů |
07.01.2005 08:08
 Seregil
|
Silné, jasné....*** |
07.01.2005 12:49
 nympha_Echo
|
já si pod tou neznámou zemí představila známou Madeiru :-) * * * |
07.01.2005 13:39
Albireo
|
Poezie??? |
10.01.2005 14:41
Corvien
|
Ani to není strukturované, jak by se slušelo. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|