Dílo #11596
Autor:Stanley
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:24.11.2004 15:48
Počet návštěv:818
Počet názorů:7
Hodnocení:7
Patří do sbírky:Krásy probdělé noci...

Sen
Rozlehlé snové louky pokryté
dlouhými stébly zeleného moře trav
vlahý soumrak přebývá v korunách stromů
A ticho napjaté
jak struna
na viole věčnosti
očima instinktivně
zachytávám
prolomení & praskliny
bělostná křídla andělů
probleskují kolem okrajů
A pustý prázdný pokoj
s dekadentním pocitem zbytečnosti
setrváváme v matném světle svící
mrazivé předtuchy...
krve & násilí
běžíme dlouhou temnou ulicí
stroj srdce zrychleně žene krev
sítí našich žil
dýcháme studený mrazivý vzduch
trhá plíce a na jazyku
ta zvláštní pachuť smrti...

Názory čtenářů
24.11.2004 16:58
hippiesanda
ten poslední řádek mi tam nesedí jinak
je to skvělý:)
24.11.2004 17:09
Jeff Logos
prožívám pocit zvláštní, jakési zamžené barevnosti, báseň budí představivost a způsobuje melancholii
24.11.2004 17:13
bota
hej dobrý že:))
25.11.2004 14:57
nympha_Echo

probleskují kolem okrajů

to je trefné *
26.11.2004 18:13
Biri
***
28.11.2004 00:03
Lu_Po
ten koneček .... ten koneček :)
28.06.2005 17:38
romi
depresivní sen, ale dobrý dílo *

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)