LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #8862
Autor:	Tear
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Próza/Povídka
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	22.08.2004 17:22
Počet návštěv:	1492
Počet názorů:	16
Hodnocení:	8

Ach, ano Jirka!

Tak Alfonsem to jistě nebude. Ano, nebyla jsem na něj hodná a v únoru jsem.... byla ještě horší. On jistě trpěl trapičskými sklony, které hodlal aplikovat na mně... Hehe, měl ale smůlu, protože jsem se šla proletět. Už jsem se nevrátila, potkala jsem totiž Rudolfa. Rudolfa, kterým to také být nemůže. Ach, ještě že tu teď není teta Vilemína (ale ona tu je... poněkud jinde). Udělala by asi to, co 3. října 1937. To stála u oltáře a její milovaná neteř se vdávala za takového skvělého člověka, jako byl Rudolf. Rudolf byl tak skvělý, že neteř, když měla říct ,,Ano", tak promluvila... ale neřekla ano, nýbrž ne. Teta koukala, Rudolf koukal, matka koukala, otec koukal, celý sál koukal. Teta nekoukala dlouho. Vymrštila se a dala mi hrozný pohlavek. Přede všemi samozřejmě. Nebyla taktní a neodvedla si mě jinam. Dala mi takový, že mi závoj přelítl přes hlavu... ,, Ublížila jsi mu, ublížila jsi mu..." Ublížila? Myslíte, že je s Lídou nešťastný? Jistě ne, protože Lída má smysl pro rodinu. Na rozdíl od jiných.
Musím přemýšlet dál, jestli jsem někomu natolik ublížila, aby..... Jednomu studentíkovi jsem "dobře" poradila.... ale to zase nebylo tak fatální. Ptal se mně na cestu, tak jsem ho poslala jinam... Snad to našel. Líza? Jestli je krádež stříbrné pudřenky kamarádce brána jako taková velká věc jsem vinna. Myslím si, že to není tak bráno.
Jirka! Ach, ano Jirka! Jím to bude! Když jsem byla malá holka nebavila jsem se s děvčaty. Ale s Jirkou. Jen s Jirkou. Ale jednou mě naštval natolik, že jsem ho praštila lopatičkou na písek. Tak kvůli Jirkovi jsem teď číslo 4063. Tak kvůli Jirkovi jsi mně Bože, takhle potrestal?

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Tear', 26.08.2004 11:29.