básnivko obecná
z obilí jsi
a plašíš krysy
máš vlasy od kouře
a potrhané rysy
uhlíkem smutku
kreslíš stoh
a kdo ti nerozumí
bývá neznaboh
ze stébel viješ druhy
do úst jim vkládáš
planý rým
zatímco podél tratí
ztrácí se bramborový dým
na prahu Hrusic
kocour spal
a kdyby nespal tvrdě
byl by zatleskal
a kdo ti nerozumíten je neznaboh... *****
Gramatickým rýmům příliš nefandím, ale poslední sloka je mňam :-)