Autoři  Stránka autora  Názory autora  Díla hodnocená autorem 

Dílo #45539
Autor:Nechci
Druh: Tvorba
Kategorie:Jiné/Překlad
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.12.2007 22:34
Počet návštěv:3197
Počet názorů:28
Hodnocení:3 1
Patří do sbírky:A další...
Patří do archívu:<Soukromý> Diotima: dětem 21. století

Duběnkový inkoust

Nemáš-li inkoust, čtvrt vína slej,
gumy dvě unce v ně přimíchej,
duběnek pět, vitriolu tři,
na odstátí časem nešetři.
Kdyby snad víno ti došlo, vem
místo něj čtvrt vody dešťové.
Hotový inkoust jen octem řeď:
vodou bys udělal z černi šeď.

("Návod, jejž složil F. B. pro děti, by dle něj psaly", 1611)

--------------------------------------------------------------------

Oak Gall Ink

To make common Ink, of Wine take a quart,
Two ounces of Gumme, let that be a part,
Five ounces of Galls, of Cop'res take three,
Long standing doth make it the better to be.
If Wine ye do want, raine water is best,
and then as much stuffe as above at the least.
If Ink be too thick, put Vinegar in:
For water doth make the colour more dimme.

("The Rules Made by F. B. for Children to Write by", 1611)
 
Epilog
 

Počet úprav: 30, naposledy upravil(a) 'Nechci', 20.07.2011 17:29.

Názory čtenářů
12.12.2007 12:30
--
Už opravdu jen podotek: Základní je skutečně záměr - přiblížit se co nejvíc duchu doby, nebo současnému čtenáři? V tom druhém případě bych se klidně vsadil, že kdyby to takhle bylo napsáno v nějaké příručce, 99 % lidí tam nastrouhá normální mazací pryž a bude se divit :o))

A Hilský je taková naše překladatelská ikona, protože on si na tom dává opravdu záležet po stránce významové, ale formálně ty jeho překlady často nejsou kdovíco. Konkrétně mám teď na mysli Sonety - vynikající jako studijní materiál, ale jinak si vůbec nedělá hlavu s takovými podružnostmi jako počet slabik apod. (což u sonetů imho docela vadí) :o)

Některé Albireovy překlady (jako ho, dědka, nemám rád), jsou po stránce básnické dle mého soudu lepší...
12.12.2007 12:30
Nechci
Zrzavý_kotě napsal(a):
mě se to líbí :) je to jak z nějaký čarodějný knihy a zdá se mi, že je to laděný v duchu r. 1611 co je duběnka - dubová kůra, žalud?
díky :) a opět cituji mou oblíbenou Zemědělskou encyklopedii:

"Duběnky jsou hálky způsobené různými druhy hmyzu (hlavně žlabatek) na listech nebo číškách dubu. Jsou kulaté nebo hranaté, vyplněné řídkým teratologickým pletivem a uprostřed s komůrkou, v níž žije larva hmyzu. Duběnky obsahují značné množství tříslovin, a proto slouží k výrobě taninu."

Jestli chceš nějaký obrázky, vygůgluj si "oak apple".
12.12.2007 13:08
Nechci
-- napsal(a):
Už opravdu jen podotek: Základní je skutečně záměr - přiblížit se co nejvíc duchu doby, nebo současnému čtenáři? V tom druhém případě bych se klidně vsadil, že kdyby to takhle bylo napsáno v nějaké příručce, 99 % lidí tam nastrouhá normální mazací pryž a bude se divit :o))

A "čtvrt" je podle tebe co, když ani rodilí mluvčí nevědí přesně, jaký objem autor myslel slovem "quart"? Ne, jako návod tenhle recept opravdu nelze použít. Záměrem byla archaičnost... ale ne křečovitá, kterou podle mě někdy trpívá právě Albiero, ne Hilský.
12.12.2007 15:46
Nechci
Nejvíc zavádějící je ovšem "vitriol", který tady nemá znamenat kyselinu sírovou, nýbrž zelenou skalici čili "zelený vitriol". Jenže "copperas" se dřív taky dělil na "blue", "green" a "white"....

Shrnutí: jako recept je to pro dnešního člověka úplně na prd, na ducha doby je to málo archaický, verše překladu maj o slabiku míň než originál a ten rým na pátým a šetým verši... škoda mluvit. Příště si holt musím líp ujasnit záměr! :o)
28.02.2008 15:21
Tramvajak
Nechci napsal(a):
Nejvíc zavádějící je ovšem "vitriol", který tady nemá znamenat kyselinu sírovou, nýbrž zelenou skalici čili "zelený vitriol". Jenže "copperas" se dřív taky dělil na "blue", "green" a "white"....

Shrnutí: jako recept je to pro dnešního člověka úplně na prd, na ducha doby je to málo archaický, verše překladu maj o slabiku míň než originál a ten rým na pátým a šetým verši... škoda mluvit. Příště si holt musím líp ujasnit záměr! :o)
Vitriol je roztok oxidu siroveho v kyseline sirove. Ja vim takhle napsane to nevypada podstatne, ale kdyz ty flasky drzite v ruce tak je ten rozdil obrovsky. Literati jedni!
28.02.2008 15:42
Nechci
Tramvajak napsal(a):
Vitriol je roztok oxidu siroveho v kyseline sirove. Ja vim takhle napsane to nevypada podstatne, ale kdyz ty flasky drzite v ruce tak je ten rozdil obrovsky. Literati jedni!
co ty víš, čemu všemu se říkalo "vitriol" v roce 1611...

nesnažil jsem se vytvořit přesnej návod (přesnej ostatně neni ani originál, včetně slova "Cop'res"), spíš takovou alchymickou rýmovačku, která by dávala jakžtakž smysl

P.S. Co by to udělalo, kdybych tam dal místo zelený skalice roztok oxidu sírového v kyselině sírový? Byl by to velkej rozdíl?
05.03.2008 13:46
Tramvajak
Rozdil by to byl a veliky. Kdyz sem likvidoval par kapek olea (zastarale vitriol a jestli trvas na to losu tak ja trvam na vitriolu a to i v roce 1611) tak sem je chtel nakapat do misky s vodou. Kdyz se ta kapka dotkla hladiny tak explodovala v oblacku pary, za hlasiteho syknuti se odrazila a byla vrzena na protejsi stenu. V podstate se to do te vody nedalo nalit. Co nalit? Ani nakapat.

A ten vitriol jako ma byt slovo Cop'res ? Nemuzu to nikde najit, ale tezko by nekdo doporucoval detem (a to ani v roce 1611) aby neco delali s oleem. To je videt jak vy jazykospitci delate lidem zmatky v hlavach.
05.03.2008 18:20
Nechci

jé, dík moc za znalecký posudek, ale jak teda vysvětlíš tohle:

"Heptahydrát síranu železnatého FeSO4 x 7H2O je znám také pod triviálním názvem zelená skalice, dříve i jako "zelený vitriol" (Wikipedia)

P.S. cop'res = copperas (green, blue, white)
05.03.2008 18:21
Nechci

05.03.2008 18:29
Nechci
když se ke slovu "vitriol" přidá barva (zelený, modrý, bílý), najednou je ze sírovky skalice? to je vidět jaký děláte vy chemici lidem zmatky v hlavách :))
06.03.2008 19:19
Tramvajak
A dost! Takze podle tebe je olej ze slunecnic to same jako slunecnice?!!!!
Wikipedie je ... to snad ani nebudu psat.
A ted k siranum. Starsi nazev (mnohdy i dnes pozivany ) jsou skalice ( sirany ). Sirany jsou soli, ktere tvori kyselina sirova. Oleum ( vitriol ) je smes ktera kyselinu sirovou obsahuje, zel k vyrobe siranu ( skalic ) se nepouziva. Bylo by to zbytecne a prilis riskantni.
Tady je nazorne videt ze paklize preklady nedela skutecny odbornik, ale pouze jazykovy teoretik, vznikaji zmatky vedouci k lavinovite sirenym bludum ve spolecnosti. Nasledkom toho jsme my (chemici ) povazovani za skodnou.
06.03.2008 21:19
Nechci
Tramvajak napsal(a):
Takze podle tebe je olej ze slunecnic to same jako slunecnice?
Máš pravdu, na Wiki se nedá spolíhat, ale odpověz mi jednoznačně: "Zelený, modrý a bílý vitriol" je starší laický název pro různý druhy skalice, nebo neni?

Pokud ano, pak za ten zmatek můžou laici, kteří takhle blbě kdysi skalici nazývali, a ne chemici. Takže se omlouvám, jestli jsem se tě dotknul.

Ale už originál tý básně je psanej nepřesnou laickou angličtinou. Např. by tam správně mělo být "green cop'res", páč do toho inkoustu je potřeba konkrétně "zelená skalice" - jenže to by se nevešlo do verše, ha!

A s tím souvisí další můj dotaz: Co by se stalo, kdybych do toho výluhu z duběnek (plnýho tříslovin) dal místo zelený skalice třeba skalici modrou nebo bílou? Taky by to tak krásně ztmavomodralo, nebo ne?

A nakonec tě potěším, opravil jsem vitriol na skalici :))
06.03.2008 21:33
Nechci
ale houby, vracím tam vitriol, právě jsem našel na netu, že u nás existovaly tzv. "vitriolové hutě", a pochybuju, že tam těžili sírovku :)
06.03.2008 21:51
Nechci
Navíc jsem si právě stáhnul skriptum "Historie chemie" od Miroslava Nováka z VŠCHT, kde se zmiňuje:

a) výroba kamenců a skalic (= vitriolů) 1) z kamenečné hlíny 2) z vitriolových břidlic"

b) "výroba kyseliny sírové z vitriolových břidlic" [...] "destilací vitriolů (=skalic)"
06.03.2008 21:51
Nechci
06.03.2008 22:09
Nechci
neříkám, že mám na 100 procent pravdu, ale teď už nemůžeš tvrdit, že mám pochybný zdroje (zadej si do Googlu "Dějiny chemie Novák Miroslav" a najdi si to v nich)
06.03.2008 22:27
Nechci
opravdu mi nešlo o to, aby se podle tý básničky dalo i dneska něco vyrobit, ale aby to bylo autentický, tj. psaný přibližně tak, jak by to mohl napsat laik (laický kantor?) někdy na zač. 17. st.

a jak už jsem psal výše: ani originál není snadno srozumitelnej pro dnešní anglický chemiky (v jednom článku věnovaným kokrétně tomuhle návodu jsem se např. dočet, že si nejsou jistý, kolik je "quart", což překládám jako "čtvrt")
07.03.2008 18:25
Tramvajak
To co pises je uplna pravda. Vitriolove hute nejsou doly na kyselinu sirovou. Ono hute nejsou vubec doly, nebo mista kde by se neco tezilo, ale kde se zpracovava vytezena surovina. Takze ve vitriolovych hutich zpracovavali vitrioly (sirany) a vyrabeli z nich kyselinu sirovou.
Takze porad nemuzu souhlasit s tim ze slovo zelena skalice je zamenitelna se slovem kyselina sirova.
Pouzila by-li se na vyrobu skalice jine barvy urcite by ten inkoust mel jinou barvu. Ale zalezi dost na koncentraci. Pri vyzsich koncentracich vetsina barevnych smesi vypada spis tmave, nez ze by vykazovala nejakou urcitou barvu.
08.03.2008 13:49
Nechci
Tramvajak napsal(a):
Takze porad nemuzu souhlasit s tim ze slovo zelena skalice je zamenitelna se slovem kyselina sirova.
A není to teda tak, že "vitriol" se původně říkalo skalicím a kyselině z nich vyrobené se říkalo "vitriolový olej", ale časem se to mezi laiky nějak posunulo, takže dneska se říká sírovce "vitriol" a síranům "skalice"?
08.03.2008 19:23
Tramvajak
Je to mozne, ale podle me je vitriol a vitriolový olej to same jako sirovka a kyselina sirova. S tvoji posledni vetou souhlasim, akorat ze to musi byt obracene.
Ono vlastne vyrobit kyselinou sirovou neni jednoduche a nejdrive se vyrabi oleum a to se pote redi na kyselinu sirovou. Takze oni vyrabeli vitriol a z nej pak kyselinu sirovou. Proto to spojeni v historii chemie. Dnes se to dele obdobne, nejdrive eleum a z nej pak kyselina sirova.
[ << ] [ < ]

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)