Uzlík po uzlíku, coul za coulem, hodinu za hodinou
rostly tyhle úžasné rohože.
Dar štěstěny, Blaženost, Předvečer svátku Všech svatých
Divy prozřetelnosti, Mléčná dráha
Nebeské hodiny – rostliny, slunce, komety, měsíce –
přes půl zdi
jako mapa dobyvatele. 

Mapy kreslili muži, manželé.
Mapy byly odjakživa součástí jejich strategie.

Pohleď na ty tlusté rohože obšité vlnou a peřím
jak uzlík po uzlíku zaznamenávají ty úžasné roky
1784, 1806, 1848 –
Skleněná zahrada se třepí, ale ještě žije, a Blázni, Vlčí máky
a Gyroskop jsou v jednom ohni, roku 1864. 

Po všech cestách vojáci.
Vojáci, mrtví, vězni v kostelích
špitál uprostřed hřbitova, prsty žen kmitají
1865, 1876, po cestě dobyvatel na koni
Motýlci, Štědrý večer a Ježíš, náš spasitel. 

Zimní dny, kdy slunce bylo jen krátkým intermezzem nebe.

Jarní dny, kdy dopisy nepřicházely. Žádné zprávy.
Bílé kaly mrtvým, košilky dětem
slunečnice troufalé jako v první den stvoření.
Roky. Desetiletí. Staletí. Cáry
trhané z prostěradel, trhané z šatů a kalhot
tak tělo povstává z mrtvých! – v zašpiněných uzlících rohoží. 

I mapy mužů se trhají,
stokrát skládané.
Vojáci, mrtví.
Dobyvatelé na koních. 

Žena tě bere za ruku, sáhněte si, ohmatejte si každý uzlík, říká
už chápete?
Tolik textur, babylon textur – hrubá vlna, jemné hedvábí
satén, krajka, plátno, bavlna, brokát, konopné sukno, pečlivě sežehlené záhyby
zavíráš oči, Přečtete to? ptá se tě, Už chápete? 

Celý svět je tu spleten v dokonalost.
Uzlík po uzlíku, coul za coulem. Jsi dětský svědek.
Tvé prsty ho čtou jako Braillovo písmo.

-----------------------------------------------------------------------------

Celestial Timepiece

By squares, by inches, hour upon hour
the great quilts grew.
Serendipity and Felicity and All-Hallows-Eve
and Wonder-Working Providence and Milky Way
and Celestial Timepiece—plants, suns, fireballs, moons—
covering half a wall
like a conqueror's map.

The men, the husbands, drew up such maps.
Their strategy has always been maps.

Look at these massive wool-and-feather-lined quilts,
recording square by square these wondrous years—
1784, 1806, 1848—
Glass Garden survives though frayed, and Fools and Poppies,
and Gyroscope all aflame, of 1864.

Soldiers are always passing along the roads.
Soldiers, the dead, prisoners in churches.
A hospital in a churchyard, the women's fingers working,
1865, 1876, conquerors on horseback along the roads,
Butterflies and Christmas Eve and Jesus Our Savior.

Square by square, spilling to the floor.
Winter days when the sun was a brief parenthesis overhead.
Spring days when no letters came. No news.
Calla lilies for the dead, gowns for the infants,
sunflowers bawdy as the first day of Creation.
Years. Decades. Centuries. Rags
torn from sheets, torn from dresses and trousers,
here is the resurrection of the body!—in the quilt's soiled squares.

The men's maps too are tearing,
so often folded.
The soldiers, the dead.
The conquerors on horseback.

She takes your hand, Feel this, feel each square, she says,
do you understand?
So many textures, a Babel of textures--coarse wool, fine silk,
satin, lace, burlap, cotton, brocade, hemp, fussy pleats—
you close your eyes, Can you read it? she asks, Do you understand?

Here, an entire world stitched to perfection.
By squares, by inches. You are the child-witness.
Your fingers read it like Braille.