LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #6287
Autor:	Angel
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Próza/Povídka
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	19.05.2004 13:43
Počet návštěv:	910
Počet názorů:	6
Hodnocení:	3

vzpomínky

V poslední době se to jenom hemží těmi novátory, co se snaží vymyslet zase nějakou novou finesu. Ale já to beru jako módní výstřelek. Držím se svého osvědčeného stylu. I když je trošku pomalý, je bezpečný. Ne, jako při tom startu vzhůru za zdviženou pěstí. To se těžko odhaduje rychlost a vzdálenost, a tak ,když včas nezabrzdíte, zamotáte se do elektrických drátů nebo se rozplácnete někde na zdi. Jako ten trouba soused Michael. Už jsem do něj hučel stokrát- nejsi už nejmladší a vidíš jak krtek, nezkoušej ty novoty,ale né, on musí být in. To já pěkně, jako když lidi plavou prsa.... Ale kdepak, žádné horečné máchání rukama. Vznáším se pěkně jemňoučce, s rozvahou, chce to cit, najít ty správné vzdušné proudy. Už na to ani nemusím myslet. Prostě pohoda, free....jen si tak letět. Neříkám, že mít křídla nemělo taky svoje výhody, ale víte, jak to bylo. Aby se jeden pořád skrýval a když se někde objevil, hned z toho lidi dělali bůhvíjaký zázrak. Co teprve, kdyby objevili, že lítat se dá i bez křídel! Jo, jo, to byl objev i mezi náma! Jedno šmik... a ta úleva moct spát na zádech! A taky žádné pelichání a čmelíci. Jo, jo, má to prostě svoje výhody. I když…pár set let zpátky…. stačilo pěkně zavířit křídly..a byla moje….jak se jmenovala?…ta nejhezčí? …. Marie…jo, jo

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Angel', 19.05.2004 17:15.