Dílo #864 |
Autor: | jose17 |
Datum publikace: | 20.11.2003 12:58 |
Počet návštěv: | 316 |
Počet názorů: | 1 |
Hodnocení: | |
Prolog |
To, co následuje, není nejnovějš. Přes poplatnost trochu jiným podmínkám si snad nezaslouží, aby nadále tlelo na dně nějaké zásuvky. |
|
NEDÉLE V MÉSTEČKU M. /NÉKDE DALEKO/ |
NEDĚLE V MĚSTEČKU M.
(NĚKDE DALEKO)
Pod nízkým nebem krajina je sivá
v tu nultou hodinu městečko nudou zívá
zátaras zámlky zavírá silnici
jako když čas zužuje v tepnách
pomalou asfaltovou krev
Návraty z kostela Rodina pohromadě
Týdny nám míjejí však zůstávají v řadě
Na břehu bezvětří čísla jsou bez významu
jako řeč jež se přikusuje k jídlu
jak slabý odpolední drink
Ne není bez žití Jen příliš z hloubky dýchá
na Hlavní ulici dopadá peří ticha
vteřiny do běla tak chudokrevné v pádu
Dívat se dívat Ale kam?
Nahoru Pánubohu do oken?
Naslouchat uslyšet řeč kterou mluví ptáci
neděli holubů jak vrká jak se ztrácí
neděli plihnoucí jak vlajka blízko pošty
džínsovou neděli jež čeká na nároží
neděli která vlastně na nic nečeká
Kdo pootevřel dveře? Láká na zmrzlinu?
Cesty se sbíhají skončíme možná v kinu
spatříme znovu autoportrét obce
je to bod na mapě bez slávy bez kupolí
hrst domů, pumpy a potom úprk polí
Čí ruka uhnětla z tak málo zřejmé hmoty
přetěžklá víčka střech čas zpitý do němoty
vlnění sem a tam v němž utonou i auta
i pomník padlým obětem tří válek
ty smutky bez smutku rozteklé do ztracena
Neděle stárne nepočítá vrásky
Plakát zve na bingo A kdo zve na procházky?
K pomníku k lavičce na kterou láska vryla
I love Wendy S. A pak dvě ostýchavé iniciály
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'jose17', 23.11.2003 00:49.
Názory čtenářů |
10.11.2004 17:13
Hester
|
ta počáteční dvojverší jsou většinou výborná... ale rýmové schéma, v němž se něco rýmuje a něco ne... škoda... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|