Dílo #6034 |
Autor: | jose17 |
Datum publikace: | 14.05.2004 12:17 |
Počet návštěv: | 400 |
Počet názorů: | 2 |
Hodnocení: | 1 |
OKNO SE SAMO OTEVŘELO |
OKNO SE SAMO OTEVŘELO
Stárnoucí příběh se přechýlil
K prozatimnímu konci
Světlo se dralo mezi víčky
Na hraně, stále trochu v spánku
Vteřiny bily na poplach
Jak děti, siroty
Už všemi opuštěné
Šel, vlastně klopýtal
Bez cíle bez barev
Pitoreskní průvod
Odlíčených dějů, dnů
Jak z dálky jsem pozoroval
Jak vzpomínky se šinou
V pohybu bez ladu a skladu
A stále méně váží
Jak věchýtek k věchýtku
Jak stopy zatoulaných laní
Nablízko krmítku
Karty nám byly rozdány
Jedna však scházela
Je to ta kterou
Jak výzvu dobře skrytou
Sám v sobě přebíjím
Ten zprvu rozpačitý rez
Se pustil do brnění
Tesáky strachu
Se ve tmě zablýštěly
Okno se samo otevřelo
Vstříc pláči hrdliček
Obracím na jazyku
A v duchu vážím slovo
Jsem
Prstoklad probouzení
Je prvním zázrakem
|
|
Názory čtenářů |
14.05.2004 14:06
Delphy
|
přijde mi dlouhé...
;) |
15.05.2004 14:37
Smykač
|
Příjemné. Dlouhé určitě ne, i když se mi mezi strofami špatně sleduje návaznost. Trošku mi vadí příliš časté opakování "jak". Myslím, že se dá častojednoduše nahradit jiným slovem. Přesto se mi moc líbí. *** |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|