PASTELOVÁ
Na plátnu přede mnou
Je chvatně načmáraná louka
Cesta se klikatí
Snad utonula v blátě
V rozmázlé zdrobnělině
Lesíku
Snad zabloudila v pláni
Včerejší krajiny
Té k nepoznání
Vidím i variaci
Z únavy se vzdaly
Dřevěné kolejnice
Ten dětský vláček
Už dál nejede
At´ zkouší sebevíce
Nehne se
Jenom houká
Průvodčí k němu jde
Znám tu ves bez barev
Na mě se obojetně šklebí
Na prstech počítám
Pro sebe po tichounku
To léto a tu zimu
Kdy jsem se na vlak díval
Kdy kotrmelce dýmu
Vzlétaly znenadání
K příslovečnému nebi
Scéna se s malou změnou vrací
Jen zběžně naznačená louka
A cesta ponořená v blátě
Dětský vlak zmožen lítostí
´
Verš jednou napsaný
Se splácí vrchovatě
Jde všude suchou nohou
Když tmavé panství vod
Se v kraji rozhostí
|
|