Dílo #15804
Autor:jose17
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.04.2005 23:17
Počet návštěv:1010
Počet názorů:5
Hodnocení:7

Hle nevděk popele

Hle nevděk popele

Bez útěchy a bez elánu

Sám v cizím bytě
Dnešek není  pro mně
Můj den sváteční
Tváří se a dýchá
Trochu rozpačitě
Já vím že záhy zas prchne
V úprku jiných černých dní

V nebytí snu
Zamčeném na závoru
V chladu zacelených ran
Slyším žal souvětí
Bezmocnost vtištěnou
Do času do prostoru

Hle nevděk popele
Zalézá za nehty
Bolavé zřetele
Na něco Na někoho
Se tlačí jak ten popel
Mezi rty

Uprostřed přestřelek
Tam kde jsou zadní vrátka
Jako past na myšlenky
Zas cítím předtuchy
Vířící v sídle tmy

A oboustranné chtění
Přes liché lichotky
Je vrostlé do mlčení

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'jose17', 24.04.2005 04:05.

Názory čtenářů
24.04.2005 01:18
marťánek paní Koutné
hodně se mi líbí konec T
24.04.2005 06:54
Stevenson
ano, ten konec..T*
24.04.2005 13:32
Seregil
Dobrej kus.....*t
24.04.2005 14:45
Esmeralda
...A oboustranné chtění
Přes liché lichotky
Je vrostlé do mlčení...
tohle znám a bohužel to znají skoro všichni, kteří již měli to štěstí a privilegium milovat...*
27.04.2005 11:35
hermit
pro mě škoda té obecnosti, kdyby to bylo víc zakotveno v realitě Tvého života, asi bych se líp zachytil... trochu mi vadí ta velká písmena na začátcích veršů, ale je to tvůj styl...
smutnota z toho jde, nebo mám takovou náladu?
(posílal jsem už asi před měsícem mail, došel?)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)