Blues pošmourného dne 

Dal bych nevím co za to
Kdybych ho měl, i zlato
Kdyby ten první člověk
Koho ráno na ulici potkám
Se na mně smál
Opravdu smál

A já bych hned věděl
Že ví
Jako já vím

Že každým dnem nám
Něčeho hodně ubývá
Jen málo něčeho přibývá
A že to není
Nijak v rovnováze
Něco je na výprodej
Jiné se koupí draze
Život je velký sál
Se stropu padají tam saze-

A já bych hned věděl
Že ví
Jako já vím

Že dny nám mizí
Nějak jich zbývá moc málo
Něco se někde zlámalo
Těch co odešly
Je už mnohem více
To naše žití je
Jen velká tahanice
A jeden velký sál
Kde zvolna hasnou zbylé svíce

Dal bych nevím co za to
Kdybych ho měl, i zlato
Po celý den totiž slyšel bych
Ten zvláštní usedavý smích