Viděla jsem muže, který zmizel. Viděla jsem muže, který se proměnil v psa. A viděla jsem muže, který pořád pil. Lidé jedli zázvor s medem a bavili se portugalsky a navzájem se líbali. Všude zněla harmonika a křik. Ženy si krátily sukně a muži si lili na hlavu dešťovou vodu. Přišla za mnou jedna bezhlavá herečka z toho kočovného divadla, podala mi ruku a řekla, že vypadám bledě. Někdo další mě posadil na židli za mnou. Přes hlavu mi proletěl šíp. Kolem pasu mi pak někdo obvázal provaz a připoutal mě k židli. Ten člověk měl tvář chlupatou jako kokršpaněl, ale měl tvoje oči. Nenamáhala jsem se bránit. Seděla jsem klidně, zatímco mi můj věznitel olizoval tvář a vrtěl při tom ocasem. Když dohrála harmonika, začali se lidi rvát. Pořád ještě připoutaná k židli jsem musela pozorovat, jak přede mě padají setnuté hlavy a ustříhané ženské lokny. Někdo zařval, že svět by se měl zachránit sám.
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Tereza.n', 26.10.2009 17:58.
To bylo při fetu? Nebo v deliriu? Tak to bylo hustý...
To byla metafora. Neberu drogy, slyšela jsem, že škodí osobnosti.
Jo metafora, tak to jo. A co to je jako?
Jinak ty drogy - v podstatě všechno co jíš, piješ a dýcháš je droga, něco slabší, něco silnější, na něco vzniká návyk, na něco ne. Takže to si nevybereš.