Tak ses vrátil
v očích omluvná provinilost
zatoulaného psa
tvůj hlas
rozkvétá veselostí
tak strojeně a opatrně
čekáš
zda ti odpovím
na otázku nevyřčenou
v koncertu bodrých úsměvů
cosi neladí
snad praskly již některé struny
a kolíky houslí
jsou zpuchřelé
já již nevěřím
že změnil ses
dvakrát
ve stejnou řeku... |
|