| Prolog |
|---|
| Toto je teprv moje druhá písnička. Je paradox, že tu první jsem napsal, jako beznadějně zamilovanej, třeba jí sem někdy taky pro zajímavost dám a tady mám zase úplně jiné, ale stejněláskyplné pocity. Snad sem jednou dodám i ten text k písni být, na kterou už mám vymyšlenou melodii a refrém. |
|
| Děda |
1. Po léta, když jsem někam jel.
Často jsem celé noci bděl
co dělá děda?
Jakmile vrátil jsem se zpět,
musel jsem za ním zajít hned
strach jinak nedá
A jak tak letěl rychle čas.
To jsem se jednou vrátil zas
z maďarských rovin.
Děda byl vážně nemocný
Stuhl jsem, jak ten ponocný
ze starých novin
Ref. Ptám se na všech náměstí,
jak lze čelit bolesti.
Odpověď mi nikdo nepoví.
Teď se chci ptát bez útrap,
jakou zvládne bolest chlap,
na to mi můj děda odpoví.
Jeníčku to tak nech být.
Chlap ten musí hlavně chtít.
Nemusí se tolik bát,
když má lidi kolem rád.
Jak tu není lásky víc,
chlap nezvládne vůbec nic,
i když se to nikdo nedoví.
2. Vždyť rakovina žaludku,
má asi bez všech předsudků
drtivý útok.
Ztratil jsem všechno ze svých sil.
Pro dědu už tu jenom zbyl
necelý půlrok
A pak čas letěl ještě dál.
Děda se stále stejně smál
u plné mísy.
Jak rádi jsme se vídali
a spolu popovídali
tak jako kdysy.
Ref.
3. A když jsem mísu dojídal,
Tak to mi děda povídal,
jaký byl mladý.
To vše jsem slyšel hrozně rád,
jak se mám ale na něco ptát,
nevím si rady.
A děda stále všechno sněd.
To bylo divné napohled.
Nechápem stále.
Doktoři říkaj beze lsti.
Posunutý práh bolesti
o trochu dále.
Ref.
4. Já vím však děda trpěl moc
Snad každou dlouhou smutnou noc
pomoc nemohu.
Tak sám chtěl unést tenhle kříž,
nechtěl být druhým na obtíž.
Děkoval Bohu.
S dědou to bylo horší jen
a potom přišel smutný den.
Bodnutí dýky.
Život byl s tebou pro mě hrou.
Dětství jsem prožil s láskou tvou.
Dědečku díky.
Ref. + Část refrému od Jeníčku to...
|
|
| Názory čtenářů |
22.01.2006 14:06
 Joker 
|
Nevím proč jsi to sem dal, ale když už je to tady...
Silné... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|