Dílo #11910
Autor:engelmar
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.12.2004 09:47
Počet návštěv:926
Počet názorů:5
Hodnocení:
Patří do sbírky:Cesta za nás

VII.
Nás prosté lidičky hrozně moc mrzí,
jak jsme se příteli vysmáli.
Byli jsme opravdu velice drzí,
když jsme mu do tváře plivali.

Děláme pokání. Přejdeme hory.
V modlidbách celé dny probdíme.
Přitom by stačilo slovíčko sorry,
za které se ale stydíme.

A když se vrátíme z té naší pouti,
opět po příteli pliveme.
Ten se dnes podruhé pod křížem hroutí.
Všichni si svůj podíl neseme.

Názory čtenářů
07.12.2004 10:54
Seregil
emoce... avšak slůvko sorry působí v celkovém dojmu hodně křečovitě...
07.12.2004 13:31
engelmar
Vidíš to a já jsem to psal už s tím úmyslem, že tam ten hovorový výraz použít chtěl.
07.12.2004 20:07
Ghork
engelmar napsal(a):
Vidíš to a já jsem to psal už s tím úmyslem, že tam ten hovorový výraz použít chtěl.
Ale předtim než to napíšeš bys měl uvážit jestli se tam prostě hodí...tady to působí spíš rušivě...i na mě...
08.12.2004 14:09
engelmar
Tak já vám poodhalím malinko roušku tajemství ikdyž jsem k tomu nechtěl říci ani slovo, dokud nebude tento komplet dopsán.

Já slovíčko sorry považuji, jako tu nejméně vhodnou a nejhnusnější omluvu jakou znám, protože se používá pořád, ikdyž to ti lidé taknemyslí a chtěl jsem ukázat, že to slovo omluvy ikdyž je tak mizerné pořád je lepší než jakákoliv pokání bez omluvy.
09.12.2004 11:50
Joker
Sorry, ale "sorry" mi až tak nevadí jako to, že autor neustále opakuje motiv "plivání přáteli do tváře" či "nepomoci příteli"...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)