LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #5454
Autor:	midiman
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Poezie
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	01.05.2004 12:43
Počet návštěv:	1326
Počet názorů:	8
Hodnocení:	5

Variace na obehrané téma

Jaké to je ptalo se tě onehdy
docela malé dítě
jaké to je být dospělý
a ty nemůžeš říkat pravdu ani lhát
co tedy vlastně

Co takhle začít tím, že
rozkvetlé kaštany jsou prostěradla
pro mladého holobrádka
a jeho nedospělé lásky
a taky tím jak se kdysi na protest
za bílého dne vyčůral do křoví
naproti ministerstvu války
potom že určitě miluje autobusy koleje
vlaky a dokonce snad i rýmu a kašel
ale to pěkně lžeš

A popsat knírek šedivějícího pána
který vždycky ke kávě pije
jednu skleničku minerálky
a kupodivu i po letech chodí rád pěšky
po cestách které zásadně nevedou někam
ani do Říma a už vůbec ne na hrad
a nesnáší pročítat v účetních knihách
má dáti dal

Protože bys tam ale plácnul moc hlíny
dáš dohromady jen tak málo slov
aby to stihnul posbírat kulhavý vandrák
stojící na náplavce pod mostem
a taky si schováš pro nemilost
všechny své podivnůstky a vůbec
co jsi kde vymňouk

Nakonec plácneš něco
aby se neřeklo
třeba jen tak

Pro ježky boží!

Epilog

No jo, to jsem si vzpomněl na jeden můj velký vzor před třiceti lety... doufám že se někde chechtá na obláčcích.