Když z očí na tváře mi slzy kanou,
ty na odiv dvě řady perel,
v škodolibém úsměvu všem dáváš.

Když něžným slůvkem po tváři tě hladím,
ty zas druhou stranou mince splácíš
a do tváře mě tvá výtka uhodí.

Jako bys chtěla říct,
že víc už k tobě nepatřím.