Když jsou bílé mraky,
krásný je den,
klopím své zraky
a překrásný sním sen.
O ní, o mně,
o tom všem,
co začalo tak krásně
a mohlo býti víc než snem.

O princezně sním
a o princi v blýštivé zbroji,
kam jede vím,
jede si pro princeznu svoji,
jede, cválá,
víc a víc,
o ní se mu zdává,
nezastaví ho nic.

Blíž a blíž,
jede k té, o které jen sníš.