Dílo #5059
Autor:Polly
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:17.04.2004 18:28
Počet návštěv:1689
Počet názorů:14
Hodnocení:11
Patří do archívu:<Soukromý> Mario Czerney: nejkrásnější noční můry

vidličkami

vidličkami u veřejných stolů
si vyřezával do ruky
ornamenty pocitů
aby mohl cizím lidem vyprávět
o bezútěšnosti...

byl to ten typ člověka, který chodí do Moulin Rogue prodávat květiny...

jednou zabodl své dceři nůž do srdce
chtěl ji vymanit z koloběhu života

Ale já mám život ráda... řekla po smrti

a potom se mu ztratila
v kráteru vypuštěných dlaní

Názory čtenářů
17.04.2004 20:10
Wopi
pěkný výkřik, namouvěru
17.04.2004 22:02
Johanka
***
17.04.2004 22:20
Albireo
Au! *
18.04.2004 00:36
Igor_Indruch
ne až tak...
18.04.2004 13:56
hajka
***
18.04.2004 16:11
apatura iris


*
20.04.2004 11:58
Polly
Igor_Indruch napsal(a):
ne až tak...
čas na povídku? ;)
20.04.2004 16:45
Igor_Indruch
Polly napsal(a):
čas na povídku? ;)
tak tak :o))
20.04.2004 20:20
Hester
nevím, ta dcerovražda... asi že o osvobozování druhých z pout pozemské existence bylo natočeno hodně mizernejch detektivek... nebo že by to byla má outlocitnost? :-)

první půle líbí hodně *
25.04.2004 18:24
poetor
:-)
smrt je stejně krutá
jako zločin
přitom jako v putách
v rakvi skončím.........................poetor t*
28.04.2004 12:54
johanna
už jen ta první by stačila na samostatný počin... dohromady ale taky... velmi, velmi
22.06.2004 20:45
Zamračený_mnich
Inspirace u Spalovače mrtvol? Nebít první strofy, kde se ty rýmy bijou, bylo by lépěji...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)