malou tečku najít
na dně sklenice
sotva na jeden dva loky
a zavolat po drátech žízně
že se nic neděje
ať se hlavně drží vesla
a potom ji trochu kolíbat
aby si mohla připadat
jako zbloudilá ponorka
na útesech nevědomí
možná
že přece jenom křičela
při pádu do velryby
ale já teď nevím a čekám
kdy nepozvána klepne
na kterékoliv dveře těla
kdy to ve mně zazní
jako když psací stroj cvakne
chrupem na konci věty
a bude tečka
Epilog
a já jsem málo/moc pil (nehodící si škrtnu sám)
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'midiman', 05.05.2004 15:35.