Dílo #4843
Autor:Linien
Druh:<žádný>
Kategorie:Próza
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.04.2004 01:32
Počet návštěv:873
Počet názorů:4
Hodnocení:2

Prolog
tak asi takhle... (v přeneseném významu)
den Smrti "0029"
"Co to?" koukla jsem na Nebe a je pět hodin.. přitom Podvědomí mlčí..

. . .

"To by mohl být nenáročný Den.." pomyslela jsem si znovu..

. . .

Tak jsem si ještě zdřímla; a Podvědomí pořád nic.. "To by mohl být i Šťastný Den.. ten už jsem nezažila ani nepamatuji.. Naposledy, když mě Hádes vzal do učení, třetí episoda mé Nauky, to jsem zažila Šťastný Den.." nechávala jsem plout myšlenky oceánem běd a příkoří v mysli...

. . .

"A je to tu.. Jde se do práce.. Tak Šťastný Den opět nebude!" Ach, jak marně jsem se těšila.. Navíc - práce začíná u nějakého požáru.. "To zas´ bude nuda, to si ani nebožtíky nemůžu vychutnat; z nich zase nic nezbude, až přijdu.." broukala jsem si nahlas.. "By mě zajímalo, jak Den začal ostatním... Nedávno si mi stěžovala "0589", že si za celý Den neodpočinula; nedej Háde, aby mě něco takového dnes potkalo.. " se zahořklým úsměvem jsem si vybavila dnešní ráno a myšlenky na Šťastný Den...

. . .

"Ta...da...da.da....ta...da.da..da.da..da.da...." vesele jsem si prozpěvovala, když jsem šla z požáru.. Nebožtíky jsem si sice opravdu neužila, ale měli takové pěkné obleky (nějaký sklad chemikálií), krásně se mi nablýskala kosa.. Byla jsem na ni hrdá.. "To bych mohla potkat "0589", ta by záviděla.." potutelně jsem si pomyslela, jak by se asi tvářila..

. . .

A pak to začlo.. Podvědomí hlásilo jedno neštěstí za druhým.. Masový vrah, hned potom havárie vlaku (auta se nepočítají, to je rutina), do toho mi v Sektoru spadlo letadlo, no práce nad hlavu.. Navíc jsem zaslechla zvěsti o nějakém dalším teroristickém útoku.. "Takže ani zítra se nevyspím, u Boha.." zaklela jsem.. A zase to Podvědomí, někdy ho nesnáším.. A také nenáším utopené, kdo se s tím má tahat.. "Ach jo.. mám já tohle zapotebí...?"

. . .

Po utopencích byl kupodivu relativně klid.. Tak jsem si mohla sednout pod strom a nechat myšlenky opět plavat... "No, večer se konečně zase podívám na BV (blízký východ - pozn. autora) - moji by měli opět bez problémů vítězit.." Už jsem se na ně opravdu těšila.. Nevím proč, ale někteří nebožtíci mi byli vždy něčím sympatičtí, docela jsem jim vždy fandila, aby se mi vyhnuli... A těmto to šlo skvěle.. Byli to moji nejoblíbenější...

. . .

"Konečně večer.." a skoro rychleji, než se na mě sluší jsem se vydala za mými milci.. Přišla jsem později, ale to nevadilo, hned začátek ukázal, že mé odhady se opět naplnili.. "Nojo, moji vyhrávají..." lebedila jsem si potichu... "Nakonec to dnes tak špatný den nebyl..."

. . .

A pak se to celé zvrtlo... Myslela jsem, že sním.. Pomalu naši začali prohrávat, občas se zmohli, ale nakonec to byli oni, pro které jsem musela jít... "Alespoň, že mi přišla pomoc "0002", sama bych to neunesla.. Svět se mi v tu chvíli zhroutil..
Jediné, co mě napadlo, bylo vzít nějakou úzkou, ostrou kost a jít vytesat do Kamene můj dnešní příběh, příběh smíšených pocitů............

. . .
Epilog
vypadal můj dnešní (včerejší) den.....!

Názory čtenářů
07.04.2004 07:03
deepmadness
...takové miloučké...kterápak bude mít na triku MĚ...? ***
07.04.2004 14:20
Linien
koukal jsem na Tvé příspěvky a doufám, že dlouho žádná... ;-)
08.04.2004 08:28
deepmadness
...děkuji :-)...přesto, nikdo z nás neví, jak dlouho...a to je krásný předmět k meditaci...že ? :-))))
08.04.2004 11:16
Linien
jo, tak takovouto filosofickou diskusi si též dokážu představit... :-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)