Prolog |
|
Zrcadlo |
Až po noci plné krásných snů procitneš
a tak známá prázdnota tě znovu obklopí
žár ve tvém srdci rychlostí světla zchladne
kdo nezažil jen těžko pochopí
ten pocit.
A až vstaneš, podívej se prosím do zrcadla
ne však pro krásu i když té není málo
hledej tam nás a přitom nepřestávej hledat
sebe, neobviňuj se za to co se stalo
tenkrát v noci.
|
|
Epilog |
|
Názory čtenářů |
07.05.2004 11:47
karel_letoun
|
Co se stalo tenkrát v noci? |
07.05.2004 12:13
johanna
|
i když to vyznání zjevně je, tak žel působí velmi lacině, prázdně... nepochybně je na vině forma plná obehraných obratů a opakujících se slov... navíc by vše mohlo býti řečeno jedinou větou |
07.05.2004 13:20
Hester
|
hledej tam nás a přitom nepřestávej hledat sebe
tahle věta se mi líbí, zbytek jak říká johanna - obehrané. |
07.05.2004 13:46
Delphy
|
* |
09.05.2004 21:44
Lu_Po
|
* |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|