Již nejsem při smyslech.
Je fajn, že mě napadla ta věta.
Žiji ve lži a nesmyslech
a daří se mi to léta
úspěšně tajit.
Nač to dál skývat?
A před kým hlavně?
Když nutí mě dívat
se do chladné hlavně.
Je v ní tma černá
jak v noci pod peřinou.
Ty bylas mi věrná,
to já jsem spával s jinou.
Nemilovali jsme se do krve,
pouze mi zpívala.
O tom jak poprvé
rozkvete fiala
a zavoní.
Chtěl bych být podkoní,
kdyby byla majitelkou stájí.
A dělali bychom věci,
co lidé dělávají,
když jsou zamilovaní.
Ach to by bylo krásné přeci. |
|
Hel 