Dílo #9497
Autor:key
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:12.09.2004 06:49
Počet návštěv:908
Počet názorů:6
Hodnocení:3
Patří do archívu:<Soukromý> avoknyh: Avoknyh

Když...
Jako když květ se na noc uzavírá
v těch řídkých chvílích
kdy pod víčky se dá  číst
Tvé řádky a i moje víra
chtěla bych jistá být,
že naše nová rána
a slova, třeba ještě nedopsaná
se nahlas jednou dají také říct.

Jako když květ, se otevírá s ránem
a první slavík k nebi vyletí
pokračovat já chtěla bych
v tom snu dnes nedospaném
kde cítím Tě,
i ve svém objetí.

A vzbudit se, jen málo,
tak nějak jenom zpola
a s tebou dál ten sen
až do večera snít

však nezlob se
budík i práce volá
a nezapomen zamknout

a já už musím jít..






Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'key', 12.09.2004 23:59.

Názory čtenářů
12.09.2004 11:42
Leodegrance
čistá poezie všedního dne :o)
12.09.2004 19:03
key
-)) Dik za cteni
12.09.2004 21:06
Albireo
"Když" napsal už nějaký Rudyard Kipling, ale hrozně moralistně, tohle se mi líbí víc. *
12.09.2004 23:58
key
-))) dik.. kruci, ta cestina..-), ze bych zmenila text predtim  na 'kdyz citim ze jsem tvou obeti ?_)??  opravim a dik..-)
18.09.2004 10:56
Leon Chameau
Najprv mi to prislo ako nicnovehovoriace, ale plynulo mi to nejak jemne, nezne, az sa mi to zapacilo :) *

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)