8. dubna |
8. dubna Je čas napsat deníkovou báseň. (Vím to jistě, protože dnes pršelo a řeka byla tmavě zelená. Jako indické jezírko zapomnění křižovaly ji nákladní parníky plné písku.) Byla jsem v nádražní kavárně, docela jako v cizím městě- Londýně nebo podzimní Barceloně- kolem chodili cizí lidé a za okny projížděly vysoké autobusy. Hodiny na stěnách ukazovaly čas různých zeměpisných délek a barev vlasů. (v Pekingu se čas zastavil v 11:34, uklonil se a odešel.) Bylo by bývalo dobré počkat na nejbližší vlak a odjet pryč. (Protékáš vnitřními dutinkami zla, venku se rozbíjíš o gramofonové melodie a stékáš na podlahu, ale to nevadí, ohraná písničko.) |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'požární hydrant', 09.04.2005 14:23.
Názory čtenářů |
09.04.2005 14:30
Seregil
|
Parádní...* |
09.04.2005 15:03
Albireo
|
v Pekingu se čas zastavil v 11:34, uklonil se a odešel * |
09.04.2005 15:48
Emmie Selbyová
|
jsi moc dobrá cestovatelka
|
09.04.2005 17:50
Slovo
|
zaujalo |
09.04.2005 19:36
Emmet_RAY
|
tip |
10.04.2005 00:32
Ela Hagenová
|
porad gejzir fantazie..ty fantazijni(my rikame surrealisticke) momenty jsou moc dobry..jako dobry.
|
10.04.2005 11:34
Elfy
|
Čas v Pekingu a ohraná písnička - tohle je na tipů několik.* |
10.04.2005 16:24
Hester
|
ano * |
10.04.2005 16:56
apendyks
|
jéééééé, toje pěknééééé * |
10.04.2005 21:04
Rozárka
|
já mám pocit ze je to presne to co by se mi líbilo. ale dneska to nějak nemůžu zhodnotit jestli se mi to fakt líbí nebo jak je to :) |
11.04.2005 18:13
Wiki
|
ano * |
08.01.2007 18:21
anyz
|
dnesk akdyz sem te tak pozorovala na slunicku na stanici za odpocivajicim parkem celou ladenou do modra s takovyma veselyma ocima provonenyma cerstvym vzduchem vedela jsem ze si tu musim od tebe neco precist mela jsem uplne chut zase precist nejake tve ggenialni dilko a tedy kapla jsem primo na nejlepsi podzimni salek caje
psat denikove basne uz jen ten pojem :o)
Vím to jistě,
protože dnes pršelo a řeka byla
tmavě zelená. Jako indické
jezírko zapomnění
křižovaly ji nákladní parníky
plné písku. skvele dest ve spojení s tmave zelenou a sindii a jejimi jezirky na kterch se uplne nemuzou ani objevit parniky s piskem
Byla jsem v nádražní kavárně,
docela jako v cizím městě-
Londýně nebo podzimní Barceloně-
kolem chodili cizí lidé
a za okny projížděly
vysoké autobusy.
Hodiny na stěnách ukazovaly čas
různých zeměpisných délek
a barev vlasů. je to presne to co by se mi ted libilo sezeni v nejake nadrazni kavarne chodim ted casto do kavaren a casto na nadrazi vzdycky stojim u tabulky kde tak sviti jednotlive odjezdy vlaku a mam proste jen chut odjet na chvili aniz bych musela myslet na to co z toho bude a na to proc nemuzu odjet proste bych odjela
v Pekingu se čas zastavil
v 11:34, uklonil se
a odešel pripomina mi to obal jedné vianovské knížky Podsite chvilky :o) prvni povidku v ni opravdu zboznuju
ale to nevadí,
ohraná písničko ne to vubec nevadi:O)dekuju za tento éterický(hezké slovo)zážitek |
09.01.2007 09:31
asi
|
óóÓ |
14.01.2007 09:42
požární hydrant
|
anyz:
děkuju!
je to taková ta secesní kavárna an hlaváku a ach nádraží a vlaky, to je můj starej sen, tdm tdm, když to tak trochu drncá do uspání a za oknem se míhaj světla poztrácený kolem železnice (jem kýčař no:),a le nikdy to nebudu umět, odjet jen tak, leda že bych se změnila od základů i se sklepama a zazdila svojí pseudozodpovědnost:)
dneska mám po hrozně dlouhý době chuť zase napsat básničku, prootže je mi tak měkce měkce, na spoutsu čaje a na vůbec nic nedělat, něco se děje. cítím to v dlaních a na zápěstí (ne na svém, bez pochby a to ne na tom to nejdůležitější), bludný kruhy se uzavírají , požírají svůj ocas, jsme tam, odkud jsme vyšli, jen trocu jinak a s ušlapanejma nohama.
ještě jednou děkuju
krásnou neděli! |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|