některý díla jsou prostě osobní... tuhle báseň bych chtěla věnovat svý pravý burgundský botě která by se ráda podívala do londýna & úplně prázdný zavřený školce+jesle ve zruči & všem těm prázdnejm kovovejm minipostýlkám v ní protože eskymáci co na vás spinkávali už vás dávno přerostli a teď postele přece nepotřebujou & eskymákům
SILVERTOWN
tam kde je pořád jenom zima a neznaj tam ledničky a jí tam jenom zmrzlinu žil eskymák + eskymačka neměli žádný iglú spali jen tak vedle sebe pod hvězdama
když zrovna nespali nebo nejedli dívali se spolu na oblohu a pozorovali polární záři říkali jí Teplo
jednou když se vyspali a najedli vstali a šli za Teplem
na cestě spali + jedli + drželi se za ruce
Epilog
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'apatura iris', 08.09.2004 19:47.
Já chci taky jíst, spát a držet se za ruce... tip Nějak se mi to zalíbilo. Třebo to, že jí říkali Teplo a tak. Vlastně se mi to líbí celý... Náladou asi...
já občas ani tak moc ne, ale dneska po tom toužím už od samého rána, jen co sem se proloupla ze sna... (někdy je asi lepší spát a nechat si běhat sny v hlavě, než je celej den mít přivázaný u patníku a zabývat se jima...chjochjo... :) byla sem z toho celá nevrlá..