| Dílo #3641 |
|---|
| Autor: | pavson |
| Datum publikace: | 23.02.2004 22:57 |
| Počet návštěv: | 3818 |
| Počet názorů: | 26 |
| Hodnocení: | 7 |
| Prolog |
|---|
| V Riegrově slovníku naučném se o Radhošti píše: " Povídá se, že čarodějnice létají na něj a že je v něm ukrytý ráj pokladů. Než se do něho vstoupí, třeba překročiti podzemní potok, hlídaný černým psem. Pravé poklady jsou kovářskému uhlí podobny." |
|
| Radegastův hněv ( soutěž na téma červená knihovna ) |
Svatopluk tuhle starou báchorku dobře znal. V Beskydech se před dvaceti roky narodil chudému pastýři a byl tu prožil celý svůj mladý život. Ke své smůle se ale narodil ve vesničce zvané Pindula, odkud docházel denně pět kilometrů pěšky do frenštátské školy a kde byl pro své místo narození vděčným terčem zábavy městských dětí. Nebylo tedy divu, že se malý Svatopluk stále více uzavíral do sebe a bylo ho možno stále častěji spatřit na nekonečných toulkách s věrným ovčáckým psem Bojarem po beskydských stráních. Večer pak při svíčce čítával příběhy o rodném kraji, které nešetřily pověstmi o bájných pokladech. Tolik toužil nalézt některý z nich. Snil o tom, jak vyplatí dluh u krutého lichváře, kterému jeho otec dluhoval za nové stádo, staré pozbyv nájezdem hladových vlků. Snil o tom, že se pak odstěhuje z Pinduly do Ostravy, kde se mu nikdo nebude pro původ posmívat a začne na báňského inženýra studovat. S Bojarem potom všeliké jeskyně prolézali, podzemní potok hlídaný černým psem hledali.
Až donedávna bylo jejich hledání marné. Jednou však, když nesl starému otci v uzlíčku na kopaniny skrovné jídlo, potkal na Polaně starého Ondráše. Pastýře, který na bedrech už nejméně devět křížků nosil a který prý v mládí s čertem o duši na Radhošti karty hrál. Lidé se mu proto zdaleka vyhýbali, ale mladý Svatopluk, snad proto, že sám psancem, měl starého rád a nejednou s ním o pokladech dlouhé hodiny klábosil. Nabídnul tedy pastýři kus skývy s brynzou a pobídl jej k vyprávění o novinkách. A co se byl nedozvěděl! Spatřil prý starý kousek od Čertovy jeskyně pobíhat toho černého psa! Psa, který podle pověsti ráj pokladů hlídá. Svatopluk neměl více stání. Rychle se s dobrým Ondrášem rozloučil a běžel předat otci jídlo. Ještě dnes musí do Čertovy jeskyně!
Najít ji nebyl pro Svatopluka problém. Věděl o ní dávno, ale snad kvůli tomu divnému jménu se jí vždy vyhýbal. Mělo ho to napadnout dříve! Kde jinde se může ukrývat poklad, kdo jiný jej může hlídat! Není snad tím černým psem nakonec sám pekelník? Svatopluk se však dnes nebál. Zrovna nazítří si totiž přijde lichvář pro úroky a otec nemaje čím zaplatit, jistě podlehne lichvářovu naléhání a svolí ke svatbě toho odpudivého vyděrače a malé Kristýny, patnáctiletého nevinného kvítku, Svatoplukovy milované sestry. Musí tomu zabránit stůj co stůj!
V jeskyni čekalo však Svatopluka kruté překvapení. Onen černý pes, nebylo žádné zvíře, nýbrž převaděčská banda, která vydělávala na neštěstí lidí. Svatopluk, zprvu trochu zaskočen, rychle se k boji hotovil a do bandy surových banditů se neohroženě pustil. Rval se i s Bojarem jako o život. Holýma rukama zápasil s těmi zlotřilci a jeho horskými túrami zocelené tělo statečně odolávalo přesile. Když už umdléval, ozvalo se z útrob jeskyně úpěnlivé dívčí volání o pomoc. Spravedlivý hněv vlil Svatoplukovi novou sílu. Jediným hrozivým úderem skolil dva protivníky najednou a ocitnul se tváří v tvář poslednímu nepříteli, samotnému náčelníkovi temné bandy, Černému psovi. Náhle se však v rukou toho zbabělce zaleskla hlaveň pistole, z které se chystal vystřelit. Svatopluk se už už loučil se životem a jeho poslední myšlenka patřila té neznámé dívce. Již ji nebude moci zachránit! Ozvala se ohlušující rána! Černý pes bez jediného hlesnutí klesl mrtev k zemi, jsa zasažen bleskem hněvu mocného Radegasta, krutého leč spravedlivého to vládce. Svatopluk dál na nic nečekal a běžel osvobodit neznámou dívku. Její krása ho omráčila! Havraní vlasy rámovaly přelíbeznou snědou tvář a zlato, kterým byly bohatě zdobeny dívčiny šaty, bledlo ve srovnání s její třpytivou krásou. I dívce na první pohled učaroval ten odvážný jinoch, který neváhal vybojovat nerovný zápas s těmi krutými zločinci.
Největší překvapení však na Svatopluka čekalo, když mu děvče vyjevilo svůj původ. Převeliké bohatství mu náhle spadlo do klína. Kristýnčina čest bude zachráněna, prokletí Pinduly bude na studiích v Ostravě zapomenuto. Ukázalo se totiž, že osvobodil unesenou cikánskou princeznu, za jejíž záchranu byla vypsána mnohamilionová odměna. Pověst tedy nelhala! Pravé poklady jsou kovářskému uhlí podobny. |
|
| Epilog |
| Omlouvám se všem obyvatelům Pinduly. |
|
Počet úprav: 13, naposledy upravil(a) 'pavson', 24.02.2004 16:02.
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|
Monty 
Humble 
Hluk Malér