Dílo #3143 |
Autor: | pavson |
Datum publikace: | 04.02.2004 15:49 |
Počet návštěv: | 4862 |
Počet názorů: | 32 |
Hodnocení: | 12 |
Penály ( Humbleho soutěž ) |
Nevím, kdy to přesně začalo, ale je jisté, že kdo neměl v šesté třídě řádně vyzdobený penál, jako by vůbec nebyl. Dalo by se dokonce říct, že příslušně popsaný penál byl symbolem doby. Sweet, Slade, Suzi Quatro, Queen, Nazareth, T. Rex, Black Sabbath nebo Led Zeppelin, to byly správné nápisy na správné penály. Odvážní hoši si tam potom psali KISS, psáno s es ve tvaru nacistických symbolů, za což si vysloužili důtku od třídní učitelky a všeobecký obdiv spolužáků. Penál bylo možné přikrášlit ještě nějakou tou zahraniční samolepkou a bylo celkem jedno, byla-li to například reklama na italský mlékárenský koncern Parmalat. Kdo neměl takto vyzdobený penál, byl právem považován za člověka druhé kategorie a mohl být rád, když mu o velké přestávce bylo svěřeno převíjení kazet na verzatilce. Tento důležitý úkon se prováděl proto, aby se přetáčením zbytečně nevybíjely baterie v Pelikánově kazetovém magnetofonu. Baterie byly tenkrát nejen velmi drahé, ale většinou nebyly vůbec. Lidé tento nedostatek řešili nejčastěji obrovitými plochými bateriemi, které k přístrojům přidělávali zavařovací gumou.
Ručně převinutou kazetu potom Pelikán pustil na plný výkon svého Sonetu Duo a polovina z nás poskakovala po třídě a napodobovala hráče na basovou nebo solovou kytaru a druhá polovina mlátila pravítkem nebo rukama do všeho kolem a představovala vařící bubeníky. Hráče na klávesové nástroje tenkrát většinou kapely neměly. A bylo přitom celkem jedno, co nám Pelikán pouštěl, protože jeho Sonet Duo puštěný na plné pecky smazával rozdíly mezi jednotlivými kapelami i styly. Díky vlastnictví magnetofonu a nejlépe vyzdobenému penálu byl Pelikán samozřejmě považován za autoritu.
Jednou jsem byl s touto autoritou přímo konfrontován. Seděli jsme s Pelikánem sami v čekárně školní lékařky a čekali na nějaké očkování.
"Jaký znáš kapely?", zeptal se mě přímo.
"Tak, takový ty jako všichni", kličkuji. Přeci mu nebudu říkat, že moje nejoblíbenější kapela je Banjo Band Ivana Mládka.
"Tak nějaký řekni", nenechá se odbýt autorita a čeká, že si smlsne na mojí neznalosti. Na poslední chvíli mě zachrání vzpomínka na moji o čtyři roky starší sestru a její čerstvé zamilování do jednoho plakátu.
"Třeba ta skupina Micka Jaggera."
"To jsou Rolling Stones, vole", povídá Pelikán, ale bylo jasné, že jsem se spasil. Od dalšího vyptávání mě potom zachránila doktorka s vakcínou a tak díky Micku Jaggerovi, jehož jméno jsem si rychle napsal na penál hned vedle samolepky Zemědělských staveb, převíjel o velké přestávce kazety napříště Vlach s Maščenikem. Asi proto mám ke Stounům stále vřelý vztah. |
|
Názory čtenářů |
04.02.2004 16:16
Humble
|
Zařazeno do soutěže :o)
Mimochodem, můj soused v lavici měl slušivou bundu s nápisem "Parmalat". Základní kritérium atraktivity oděvní součásti (bundy, mikiny atd.) bylo "A je s nápisem? :o) |
04.02.2004 16:18
Humble
|

Tesla Sonet Duo - ANP210
Rok výroby/ Production: 1959/62
Elektronky/ Tubes: EF86, ECC83, ECL82, EM81, EZ80
Rozměry/ size: 348 x 287 x 185 mm, hmotnost/ weight: 12kg
Popis: Kufříkový dvoustopý dvourychlostní monofonní cívkový magnetofon s napájením ze střídavé sítě. Rychlost 4,76 a 9,53 cm/sec, kmitočtový rozsah 50 - 10000Hz při 9,53 cm. Cívky do průměru 13 cm, ovládání funkcí šoupátky (čs. patent 96168), tlačítko nahrávání a pausy, třímístné počitadlo, elektronkový indikátor úrovně záznamu. Skříň dřevěná, potažená koženkou v různých barvách, mřížky z eloxovaného hliníku, kovový panel a dno, kovové transportní víko. Pozdější verze měly mřížky, dno a víko z různobarevného plastu. Do výrobního čísla 1284299 byl magnetofon seřízen pro pásek AGFA CH, poté pro pásek ORWO CR. S tím souvisejí i drobné změny v zapojení.
Dnes již legendární československý magnetofon vyšel z předchozího typu Sonet, od kterého se liší navíc rychlostí 4,75, vstupy pro více zdrojů signálu s příslušným přepínači, zaskakovacím tlačítkem pausy, počitadlem a úpravou zapojení. Ve své době patřil ke špičce kufříkových magnetofonů vyráběných v rámci RVHP. Robustní mechanika byla velmi spolehlivá, šoupátkový mechanismus nedovoloval zařadit chybnou funkci, zapojení bylo poměrně jednoduché, přesto magnetofon vykazoval velmi slušné parametry. Sonetů Duo se vyrobilo poměrně velké množství. V příslušenství přístroje byl látkový obal pro transport, dvě cívky s páskem, krystalový mikrofon, olejnička, náhradní řemínky a nahrávací kabel.
Pro zajímavost: Otvory v opěrných kostičkách vedle šoupátek měly sloužit k připojení mechanického dálkového ovládání pomocí Bowdenových kabelů. Sériově se ovládání zřejmě nikdy nevyrábělo, vyšel na něj pouze návod v časopise Amatérské radio. |
04.02.2004 16:19
Humble
|
Fajn povídka, až skončí soutěž, típnu si :o) |
04.02.2004 16:27
pavson
|
Tesla Sonet Duo - ANP210
Rok výroby/ Production: 1959/62
Elektronky/ Tubes: EF86, ECC83, ECL82, EM81, EZ80
Rozměry/ size: 348 x 287 x 185 mm, hmotnost/ weight: 12kg
Popis: Kufříkový dvoustopý dvourychlostní monofonní cívkový magnetofon s napájením ze střídavé sítě.
Humble, musím přiznat, že Pelikánův stroj asi nebyl Sonet Duo. Nečekal jsem, že mě takhle odhalíš. |
04.02.2004 16:44
Monty
|
My měli tenhle:

...měl takový víko a na něm byly dvě samolepky, jedna zápaďácká, už nevím co propagovala, a druhá byla samolepka TESLY.
Jednou, již v pozdějším věku, jsem si přehrávala nalezené pásky a největší veselí ve mě vyvolala jedna označená babičkou "Cizí křiklavé skupiny" a pak ta, na kterém máti odříkávala životopis V. I. Lenina, protože se ho učila nazpaměť pro nějakou svazáckou soutěž.
Jo - tu soutěž tehdy vyhráli, svazáci, a jeli za odměnu někam do Kyjeva nebo kam. :o)
Pavsone, skvělá práce, tip jako když ho vyšije!
* |
04.02.2004 16:51
Monty
|
K nápisům:
Když jsem chodila do školky, jeli jsme na týden někam na hory a já byla jedinej člověk (kromě pedagogického dozoru), co uměl číst a psát... jednou za mnou přišla Markéta Přibylová a chtěla vědět, jak se napíše ABBA, že by to připsala rodičům na pohlednici. (Pohlednice vypisovaly soušky vychovatelky, samozřejmě.) Tak jsem jí řekla "dvě A a dvě B", a ona na tu pohlednici napsala BABA.
Já neměla jen popsaný penál, ale i aktovku a taky číny. I když teda za mého juvenilního období se už psaly krapet jiný skupiny. Na aktovce jsem měla napsáno mj. SLAYER, IRON MAIDEN, HALLOWEEN, MANOWAR, METALLICA, BLACK SABBATH, VENOM, VAN HALEN, OZZY OSBOURNE apod. Ozzy byl mým největším miláčkem a tak jsem si jeho jméno vycvakala takovejma textilníma cvočkama na hnusnej džínovej kabát z konfekce. Bylo to tak strašný, že jsem sama usoudila, že to je strašný a asi po tejdnu to zase odcvakala pryč. :o)
Jooo... a taky si vzpomínám, jak se holky ve třídě jednou hádaly, jak se správně čte název kapely PET SHOP BOYS. Jana Mitošinková všem tvrdila, že jsou úplně blbé, protože se to správně čte PEČÍBOJS. Jsem si vzpomněla na babiččino slovo PEČIVOSK (zaschlá hnědá dráha na spodním prádle) a udělalo se mi lehce blivno. :o) |
04.02.2004 17:05
fungus2
|
Bezva. TIP |
04.02.2004 17:16
Humble
|
Monty: To je B4, ne? Jestli jo, tak ten jsem proháněl taky :o)
Pavson: No jo, já svého času přehrával nějaké zakázané ŠimkoGrossmanny z osmašedesátého z jednoho takovéhohle stroje na druhý (nevím už, z békolikátky na Sonet-či-béněcojiného to bylo). |
04.02.2004 17:59
Albireo
|
Ovšem ani Sonet Duo, ani Sonet B3 nebo B4 nebyly na baterky. Na baterky (několik největších monočlánků) byl Uran a z něj odvozený Blues. Uran vypadal tak věrohodně jako reportážní magneťák, že s ním kámoš úspěšně předstíral demonstrátorce na hvězdárně, že s ní natáčí rozhovor pro rozhlas. |
04.02.2004 18:19
Monty
|
Uran
 |
04.02.2004 18:51
Mathew
|
dobře napsaný myslím a poučný pro nás (nej)mladší...
já měl na tričku napsaný Scooter, to jsem byl tak v páté třídě...:)*
|
04.02.2004 19:39
Igor_Indruch
|
Pavson: až na to faux pas s tím magneťákem dobrý. Takže ho dostaneš. *
Monty: To ví přece každé malé dítě, že Pet Shop Boys se čte "Píčabojs" :o) |
04.02.2004 20:14
Wopi
|
jo * |
04.02.2004 20:42
pavson
|
Igor_Indruch napsal(a): Pavson: až na to faux pas s tím magneťákem dobrý. Takže ho dostaneš. * Již jsem ho objevil, ve skutečnosti šlo o TESLA A3 ANP410, ale v dílku už to s chybou ponechám, soutěž je soutěž a za chyby se musí platit |
05.02.2004 07:18
josefk
|
mám doma ještě papírovou bundu, co jsem v ní pobíhal kolem dvacítky, ještě mi je a je jako nová, doufám, že vnuci ji jednou, až nebudu, ocení...
je s nápisem
:-))
pěkně! |
05.02.2004 08:49
pavson
|
josefk napsal(a): mám doma ještě papírovou bundu, co jsem v ní pobíhal kolem dvacítky, ještě mi je a je jako nová, doufám, že vnuci ji jednou, až nebudu, ocení...
je s nápisem
:-))
pěkně! Jo, ty papírovky byly dobrý, škoda, že jsem ji nikdy neměl, já chodil s tou reklamou na mlíko Parmalat, stejně jako Humbleho soused. Ještě, že jsem to nevěděl a myslel si, že je to reklama na formuli I. Kdybych se dozvěděl, co propaguju ( já co byl hrdej na to, že vypiju přes dvacet piv ), asi bych si to hodil. |
05.02.2004 10:18
Monty
|
Hodně lidí si myslelo, že PARMALAT je reklama na F1. ... :o))) |
05.02.2004 10:24
Monty
|

Tesla A3 - ANP410
Rok výroby/ Production: 1970/74
Polovodiče/ Semiconductors: KC149, 2xKC148, GC511, GC507, GC511K, GC521K, GC512, 2x KY701, 3x KA501
Rozměry/ size: 255x230x75 mm, hmotnost/ weight: 3kg
Popis: Přenosný kazetový magnetofon s napájením z vestavěných baterií o napětí 9V nebo z externího napájecího zdroje. Oválný reproduktor 180 x 80 mm, kazetová mechanika se dvěma setrvačníky a ovládáním přehrávání, nahrávání, převíjení oběma směry a krátkodobé pausy navzájem blokovanými tlačítky. Kmitočtový rozsah 60-8000 Hz, rychlost posuvu 4,76 cm/s, ruční řízení záznamové úrovně, indikátor záznamu nebo napětí baterií. Plastová skříň v černošedém provedení, děrovaná maska před reproduktorem, hliníkový štítek s popisem funkcí a nápisem A3. Část série měla odlišné potenciometry s ovládáním pomocí obvodového prstence (jako magnetofony řady B5). Kožená brašna s popruhem, externí napájecí zdroj. První československý kazetový magnetofon pro systém "Compact Cassette" firmy Philips, vyvinutý v roce 1964 a používaný dodnes. |
05.02.2004 10:32
Monty
|
Jo, jináč u nás doma se taky pařilo na tohle:

To bejval zážitek... babička měla snad ještě po mámě a strejcovi takový pekelně tlustý desky s Hurvínkem, v hnědým papírovým obalu s dírou... všechny zařvaly, chuděry, i když byly tlustý snad půl centimetru.
Ovšem úplně nejlepší desky byly z časopisu KOLOBOK, ty modrý, vikslajvantový... měla jsem dvě, na jedné byl UKRAINSKY CHOROVOD a na druhé pohádka ŽILI BYLI DĚD I BABKA. Do školy chodil jen jeden KOLOBOK na celou třídu a desky z něj pravidelně vyzobala ruštinářka... |
05.02.2004 10:39
Bobísek
|
* |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|