na střechy více šikmých věží
se snáší z nebe zpěvy ptáků
jak vločky padající z mraků
tak ptačí trylky něžně sněží

důchodci chodí po nábřeží
už nechvátají a jsou v klídku
s věrnými psíky na vodítku
míjejí krásné dívky svěží

ony k nim luzné kroky stáčí
vysoce snivě mhouří oči
kabelkama si v prstech točí
důchodci vědí o co kráčí

však jejich důchod nevystačí
těch lepých dívek na nabídku
netřeba k tomu míti výtku
když z nich ni floka nevypáčí

k vrcholu kopce proto míří
kde americké vlajky vlají
v Hiltonu těžko odolají
jim američtí pionýři

zprvu se ještě lehce pýří
a jejich dech je přerývaný
však účelněji svoje many
než teď a tady neprohýří

poznají dlouho upírané
sladké jich rety vášeň pijí
za staccatových melodií
na cestě dosud nepoznané

ne každé štěstí věčně plane
je horké letní odpoledne
amíkům rudá tvář teď bledne
když platí služby objednané