když se mi zešeří
na dlouho
do rána
vychází odkudsi
ze dveří z neznáma
odnikud
nezvána
vzpomínka
na odlet
na to
jak tamten svět
lhostejně
mlčky stál
když já se
vzdaloval
po žádné kometě
mi nikdo neposlal
k mé nové planetě
nějakou odpověď
na to
co bude teď
na to
co bude dál
kam se má vyhodit
od včera prošlý cit
který mi uvnitř
zbyl
aby nic
nespálil
jak vrátit do hlavy
bez tebe
představy
jak posunout si čas
který se zastaví
jak ubrat hvězdám jas
jak stáhnout roletu
před tamtu planetu
kam něha odlétla
jak můra
do světla ...
ať někdo smaže sny
a všechny nesmysly
ať někam zakleje
iluze
naděje
ať nevím
co jsem zač
a taky nač
tu jsem
a proč se
každý den
za sluncem
točí zem
ať přijde zaklínač
co z nemyšlení fáč
do noci namočí
a dá mi
na oči
ať nikdo nepoví
cizímu princovi
jak si tě
ochočí
jak si tě
ochočí
Kam se má vyhodit od včera prošlý cit? Kéž bych to také věděla!
Fajnové jako vždy! Nevinné, jemné (ne, nechci říct naivní umění,
ale třeba Ladovo, připomíná mi to křišťálovou studánku, kde nejhlubší
je les,............:-) )***