„Prokristapána“, hlavně neztratit stopu!“ Pamatujete? To jsme žertovně deklamovali v době, kdy jsme doma na zdravých mladých kolenou bastlili NF zesilovače. „Bedny“ jely a hlavně basáky trhaly okna hospody. Nikdo nemohl zastavit tvrdý rock´n´roll. Kdepak Marshally, to né! A vůbec, byla to hezké nadšení a pokrok v mezích nejmírnějšího z mírných pokroků...
Vzpurné husitské palice podporují ti na pozadí, co drží bank. Neb je to pro ně výhodné. Už dlouho se nám i jinde v Čechii (hnusný název) rozmohl takový nešvar. Vysoké ceny. Snad, snad kdyby ten pokrok byl zadara, tak možná. Nic nepomáhá. Možná by pomohl pan Lennon s „Imagine“... You may say I´m a dreamer…
Když jsem přijel ze San José v nula tři, chtěl jsem po zotavení převést firmičku na home office. Ó jak bláhový sen. I doba zaváděných technologií, které byly u kanálu už vyčerpané. Myslím zrovna na La Manche, dtto jména rytíře smutné postavy. Ten tuzemský nešvar držet cenovky u stropní konzole. Stále stojíme půldruhou nohou ve vypuštěném lokáči. Chápejte, my Jihočeši máme zažité termíny. Lokáč je mělká bahnitá již zapáchající kaluž. Co jsem to jenom…. Jsou i české firmy co ohromují invencí ve světě a mají renomé. Ale většina palic dosud nechytila stopu. Třeba tu na Intersolaru Europe 2025 a nyní na veletrhu AUTOMATICA 2025, opět v Mníšku pod Alpou. Robotika a automatizace, docela silná káva. „Mníšek“ dle nezapomenutelné přesmyčky Karla Kryla.
Jen nevím, zda jdu správným směrem. Zrovna jsem zradil po čtyřech letech dárkyni úžasného ručního keramického mlýnku na mletí zrnkové kávy. Famózní design ale člověk se docela nadře. Nasadil jsem nejen solární vařič na vodu a solární napařovač mléka. Teď už i solární mlýnek na kávu. Vše pohání invertory a skleněné fotovoltaické panely. AI výstup hlásí „ukončené procesy“ a já jen ochutnávám. Jdu ale správně? Maso prý ne, krávy moc prdí. Přešel jsem na těstoviny a luštěniny. A tady vidím problém v nezastavitelné produkci mých tělesných orgánů! A Uršula mlčí!
Ještě že mám na kraji lesa dvě včelnice, v nich pracovitě matičky. Dokonce i má matička je spokojená. Vodu na předepsanou teplotu k zálivce okurek hlídá procesor a včeličky pilně opylují ve skleníku každý květ. Není nad spokojenou matičku, však už jsem s ní skoro (píp) mnoho let.
Abych nezapomněl. Teď ještě čekám, že politické palice na pozadí, co drží bank, zavedou daň na střechu. Ta drzost! Sluníčko koná zadara a oni z toho nemají vejvar. |