Věro, chtěl jsem ti i dnes říci, mi-láč-ku! Ale máš utrum! Pojď sem, k raportu. Musíme něco důležitého vyřešit. Hned!

Sim tě, neblbni, mám namočené prádlo, holky za chvíli přijdou ze škol a večeři budeš připravovat ty? Co myslíš?

To ne, ale já musím dořešit něco hrozně důležitýho. Já totiž kunzultuju a sepisuju žádost o rozvod.

Cože? Rozvod čeho? Jsem se snad přeslechla, nebo jak to myslíš?

Přeci od stolu a lože. Úplně vážně! Už mám všeho dost a navíc ještě nastala taková určitá delikátní okolnost.

To mi tedy povídej! Jsi normální? Já makám, peru, vařím, lítám od myčky a pračky k sušáku a ty? Ty nemáš nic jiného na práci, než otravovat s rozvodem. Snad aby ses přihlásil do nějaké léčebny, kde budou mít pro tebe připravené lože a třikrát denně baštu. Myslím, lože přímo ve cvokárně!

To si radši Věro sedni, to já, já, já tě vyléčím!

A prosím tě, asi čím?

Podívej se, hned ti ukážu co jsem našel. Náhodně! Docela. Já už to podezření měl dlouho, co ses odstěhovala ze společné ložnice a spíš sama. Tak je to! A já, jako žebrák, vždycky ve středu škemrám a žadoním o to, abych měl taky nějakej intimní kulturní zážitek. Pro potěšení!

Jo chlapče, a jakou kulturu myslíš ? Jako šukačku, tipuji? Na tu kulturu jsi poslední dobou dost slabý, milánku.

Tak a právě proto ten rozvod, tu žádost o rozluku jako bych už podal, když teda jsem i slabej. Já to vím, ale nemůžu se přeci ponižovat čtyřikrát do tejdne. I když potřebu víc radostných chvilek než teďka!

Jaká potřeba, vždyť jsi pořád unavený. Z dílny přijdeš, montérky špinavé, samé piliny, nebo špony! Místo aby sis ruce umyl Solvinou, tak špínu otřeš do blůzy, triko zapocené a k tomu zaprděné slipy. A tohle já jako moula všechno peru! Už devatenáct let, do tolika umím počítat!

To je sic pěkný, to do manželství patří. Ale do manželství nepatří todlencto! A vůbec neříkej mi Milánku, když jsem František!

To počkej Fery, co tohle je za blbost? To je přeci normální klasický vibrátor. I když...

Bodejď bys nepoznala vibrátor. Pro mne taková potupa!

Neblbni, ty máš nějakou horkost, nebo jsi zažil průšvih v práci? To jsi vytáhl z popelnice? Jasně... Naštval tě Pepa, manažer Pepa, že, myslím? Neříkej mi to Franci, tebe z práce dokonce asi i vyhodili? To nám tak scházelo, tedy, zrovna teď!

Néée, to je prostě vibrátor z naší prádelní skříně. A chci to vysvětlit!

Prosím tě, co bych ti vysvětlovala. Je to vibrátor, koukám ten úplně nejlacinější, nemá ani tři rychlosti, dokonce tupý manuál. Bez cyklů! To je nejméně dva roky starý model, možná za tři stovky. A kdo ví, jestli není ze sekáče!

Co to se mnou hraješ? Ty si nepamatuješ, kde sis koupila vibrátor?

To bych si pamatovala ale to co máš v ruce je prostě někoho jiného!

Jasně, takhle je to u nás vždycky. Tak je to asi můj vibrátor. Pochopitelně, někdo to odsrat musí. Jako domácí hromosvod! Šmarjá, to je hnusný, prej můj!

No tvůj to není Franci, to bych poznala na tvých boxerkách a slipech. Hádej dál!

Jasně, blbý vejmluvy, skoro holčičí...

Bravo, už jsi blízko! Tys totiž vůbec nezaregistroval, že máme dvě dorůstající dcery! Ty ani nepamatuješ, jak jsi Anežce, když jí bylo patnáct, zarazil jít na diskotéku. Řval jsi jak tur. Raněný tur!

Prosím tě, v patnácti letech nemá holka co brousit po diskotékách. Na to je ještě brzo!

Jo brzy? A ty jsi chodil v kolika na pivo a na tancovačky, říkali jste tomu dýzy ty vejtaho, no kdy? A nic?

To je jasně něco jinýho, jsem chlap, ale holku musíme chránit, přece!

Ovšemže chránit, ano, Anežku jsi chránil. Ale tohle asi není Anežky, ta má už větší nároky.

To? To, to mi ani neříkej, to-to-todle. To je tý mladší? Dyť Rozárce je teprve čtrnáct, si myslím. Čtrnáct a něco!

Fery, najednou víš kolik je mladší dceři let, najednou! Ty jsi se někde zapomněl. Přece bys měl registrovat, že už není dvacáté století.

Fff, no, no. Že by vibrátor používala ani ne patnáctiletá holka? Dyť nebude panna! To se možná ani nevdá, chudák.

To tě tedy upozorním, že právě proto se lehce vdá! Protože když nebude panna a někomu vážně dá, tak alespoň si ten moula nebude v manželství půl života myslet, že byl „Mistr světa“, víš?!

Panenko Maria, todle? Kam se ten svět řítí?

Buď rád, kde Svět je! A ještě je pravda taková, že kdybys neškudlil a dával holkám důstojné, tedy větší kapesné, tak si mohou koupit i něco lepšího.

Sim tě, něco lepšího. Snad, tedy tuta značka Dolče a Kabanos, byl dost drahej, né? Tři sta korun!

Franci!

A neříkej mi Franci, jsem František!

Tak Františku neblbni. Tohle je sice světová firma, ale čti pořádně, Dolce a Habános a to je low-cost. Kdyby Rózi měla řádné kapesné, tak si koupila třeba „Buči“ třírychlostní, dvoufunkční! Ale to ty ne... A Rozárku neřeš, vůbec ale vůbec nepřemýšlej! Věnuj se té starší, Anežce! Za tři týdny je jí osmnáct let, bude plnoletá a bude to její život a rozhodnutí co s ním. Myslím o Anežce, měl by ses vzpamatovat a doběhnout do zlatnictví pro dárek! Tedy zlatý prstýnek s kamínkem. Rudým, třeba s českým granátem, dar z lásky. Rozumíš mi? To se prostě dělá a to je také otcovská povinnost aby měla holka památku na velkorysého tatínka.

Co že? Zlatej prstýnek, to snad až když se bude vdávat, tak od budoucího manžela.

Bože, ne, to už se dávno nedělá! A ne abys koupil nějaký šmuk! Buď velkorysý! Chceš snad taky později vnoučátka jako já. Nebo jako ne? Holka se ti odcizí a budeme na vedlejší koleji!

Teda já nevím, takovej prezent poleze dost do peněz. Budu bankrot!

Tak jsi se milánku neměl ženit! Nejdříve jsi opruzoval okolo našeho baráku, chodil žebrat o rande a vzal jsi mě jen na limonádu, tu hnusnou červenou! To jsem měla menzes, chpeš souvislosti. Ani pořádnou zmrzlinu s oříškama a karamelem jsi nekoupil. Prý abych se nenachladila, dobře si to pamatuji, šetřile! Takže vypálíš prstýnek naší Anežce a možná, možná zapomenu na ten tvůj blbý nápad s rozvodem! Rozumíš?

???

A poslyš Františku, ty můj pracovitej broučku, když už půjdeš do zlatnictví, pamatuj také na mne! Protože loni, loni jsi zapomněl na naše devatenáctileté výročí svatby. Ani kytku jsi nedal víš, celá ta léta ti říkám, že mám ráda modré orchideje! Tak já, tedy mě by se líbil malý safíreček na prsteníček, takový jako z nebe. Chápeš? Prstýnek za dvě krásné dcery a lásku manželskou.

Františku, uvažuj jako praktik, měl bys to při jedné cestě!