| Dílo #74179 |
|---|
| Autor: | Lesan |
| Datum publikace: | 22.02.2024 00:04 |
| Počet návštěv: | 97 |
| Počet názorů: | 0 |
| Hodnocení: | |
| Prolog |
|---|
| „Já už se toho nedožiju…“, to říkala v mnoha případech moje maminka.
Tak já bych se chtěl dožít doby, aby nás zemědělce přestali obtěžovat dopisy zemědělských šmelinářů s „výhodnými nabídkami“. V bleděmodrém i šmelináři s lesními pozemky. Poslední, tedy padesátá devátá obálka mne dojala. Na obálce byla obava o včeličky a zdraví. To mne jako včelaře dostalo. Takže dilema s finesama zloduchů řešíme pomocí „hlídacího psa“ na CUZK, tedy katastru. Alespoň naděje, že vám pozemky neukradnou. Ve Swissu tyhle levárny nevedou. Pokud nepřijdou obě smluvní strany k úředníkovi, je nemožné převod pozemků realizovat. V Norsku je ještě opční právo 10 let po převodu, pokud původní hospodář anuluje převod zemědělské usedlosti a pozemků, kdyř se rodina rozhodne hospodařit dál. |
|
| Tyranosauři v akční akci a proto... |
| Nejsem pravověrný zemědělec i když obhospodařuji pár hektarů svých předků. K tomu i lesík. Víc mi dá zabrat pole, tam pěstuji také dřevo. Není dřevo jako dřevo. To první je vyzrálé určené jako stavební na pozdější obnovu hospodářských budov, to druhé topolové šestileté je nevyzrálé palivové. Vím, je to „na hlavu“, však také na mě děda a babička hrozí z nebíčka. Jenže tepelné čerpadlo, pořízené do zemědělské usedlosti před osmi lety, papalo padesát tisíc za zimu, v dnešních cenách by to bylo téměř třikrát tolik. Proto jede ještě zánovní moderní kotel na dřevo a záloha TČ odpočívá pro horší, tedy nemocné časy.
Když jsem na poli, nalevo je lán 489ha, napravo 296ha. Dva tyranosauři s přivěšenou technikou to „oblíznou“ za tři, respektive dva dny. Dávno už se nedělá hluboká orba, právě proto sedmiradličný pluh lehce vyrve balvan dva-tři metráky. „Ta“ zvířata jezdí ne po vrstevnicích ale hezky z kopce přímo dolů. Povánoční sníh odtekl za tři dny a vítr za den vysušil zbylý mlat. Dělit pole ministerským výnosem po 30ha? Už jste to někde viděli? Víte co je to svahová dostupnost? Po vrstevnicích obdělávat nelze, to by se motory současných tyranosaurů a ostatních mašin nemazaly a tudíž zadřely. Ve Swissu se mažou, mají stroje třeba AEBI, dvoutakty jezdí na benzin, svahy i dvacet procent. Když máte tady tři tisíce ha svých plus jednou tolik v pachtu a jen sedm set kraviček, tak to řádně nepohnojíte. Už ani prasátka a kejdu nemají v tom družstvu, výkupní ceny prasátky zařízly. Tak proto se aplikuje tekuté hnojivo.
Jo ta stávka. Prodali jste městští miláčkové pole překupníkům ne za půl darma ale skoro zadara, lesy též? Nestěžujte si! Kdo pole má a nehospodaří, dostane pachtovné, což jsou vlastně obdržené dotace shůry. Jo k těm cenám. Horký brambor. Cena pšenice ´20 za 500/q, pak válka, nikdo neprodal pod 1000, pár dní krize poté a cena 1150,-Kč. Přijeli cizáci nákupčí, „koupíme nastojato plná sila“. ZD neprodalo, skutečně situace vypadala, že cena poletí ještě nahoru. Ale za měsíc už jen 800-900, já za další dva měsíce jsem kupoval za 780,-Kč. Loni už za 400. Nebudu psát exportní cenu UA, tam já nedosáhnu a ani nepotřebuji. Jo sleduji plodinovou burzu v Chicagu. Prostě výkupní ceny limitují zemědělce a to zásadně. Abych nezapomněl. Mám před sebou kroniky dvou sousedních obcí. Jeden metrický cent pšenice v roce 1929-30 za 120Kč, žito 170Kč. Nádeník na stavbě při štětování silnice 1,-Kč/hod, typická mzda nádeníka denně 8,-Kč/den (tehdy 40ks vajíček úplně domácích!) Celodenní potah s párem volů/ koní při stavbě silnice byl za sazbu 100Kč. A mimo sezonu o tuhle práci byl zájem.
Pro ty, jež bez povědomí o zemědělství mluví, pro ty mám nabídku. Milánkové, proč se nevrátíte z vystresovaných měst pracovat do zemědělství? Okusit práci se zvířaty, kupovat drahé náhradní díly na mašiny, práce nikoli do půl čtvrté. Zvířata a počasí neznají soboty a neděle, svátky. Hory papírování. Každé zvíře je evidované pečlivěji s oznámkovaným ouškem/dokonce oběma oušky. Víc než dětičky ve škole. Známky a identifikaci ještě nemají moje včely ale čekám i to. I dotace na provoz včelstva klesla na polovic. Jenže letos kilo medu ve Slovinsku 13Eur, stejné jako HR, A, D. Eko, bio i za 18Euro.
Mělo by se končit vesele. Pamatuji, jak jsem s dědou došel v ´68 do tehdejšího JZD aby vrátili polnosti, že budu hospodařit. To ještě ve stodole stála technika, z dnešního pohledu úsměvná. Třeba sečka (setí obilí) o šíři 150cm. A řezačka, kravičky v krizi na jaře mnohdy papaly seno a řezanku.
Tak jo veselé je, že jsem do včera dovalil 21kubíků polen topolů, trochu proschnou a půjdou do štípačky a potom do kotle, ale až v roce 25. Protože my hospodáři máme forotu (zásoby) na dva roky.
Jen doufám, že nenastane pro lidi situace, kdy bude ouvej a bude málo k papání. To bychom „zajeli“ také do řezanky. To co občas vidím průmyslově zpracované v hezkých obalech mi leccos připomíná. Myslíte, že blouzním?
Kdepak, já ruský tanky zažil v tom ´68 v Budějcích na Borku. Něco šílenýho...
Asi tak. Čus buřt! |
|
| Názory čtenářů |
 |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|